Tak za kolik? Aneb jak to chodí v bordelu

Nás pohled do zákulisí prostě láká! Ne vždycky ale musíme všechno okusit na vlastní kůži. Proto jsme do zapovězeného lesa tentokrát vyslaly našeho tajného zvěda, který přináší detailní reportáž ze zákulisí jedné z nejstarších ženských profesí a ze zákoutí nejznámějšího nočního klubu v Praze – Showparku. Co si před výletem na pražskou tržnici obléct, jak to uvnitř chodí a kolik ta sranda vlastně stojí?!

Když jen koukat nestačí

Do Showparku většinou nechodí lidi okolo dvaceti, třiceti let, když ale jo, většinou dorazí v partě. Showpark nebo podobné kluby totiž často bývají zakončení chlapského večera, který začal třeba na kulečníku nebo na konferenci. Popíjení drinků totiž často sklouzne k té nejvíce primitivní formě zábavy: koukat na ženy. A občas ne jen koukat, ale i s nima něco mít.

To byl i můj případ. S jedním kamarádem jsme Showpark už několikrát navštívili, ale nikdy jsme se neodvážili k objednávce ničeho jiného než drinku na baru. Tentokrát jsme se ale rozhodli to společně ještě s dalším kamarádem změnit, a tak naše trojka byla ready vyrazit do pražských Holešovic!

Bez ostychu nebo diskrétně?

Večer jsme začali v baru, kde jsme do pozdních nočních hodin popíjeli. Ve tři, čtyři ráno jsme stále neměli dost a jeden z mála otevřených barů byl právě Showpark. Taxíkem jsme se přesunuli do holešovické tržnice. Už po zadání adresy bylo taxikáři jasné, kam jedeme, a nevyhnuli jsme se z jeho strany jízlivým poznámkám a opovržlivým pohledům.

Za pár minut už jsme ale stáli před Halou 18 a před námi se tyčily nenápadné, ale obrovské černé dveře. Hned vedle nich je bankomat – ten budete dost možná potřebovat, uvnitř se totiž platí hotově. Pro vstup ale můžete využít vchody dva: hlavní a diskrétní.

Věrnostní kartička

Vychytávkou je koupit si vstup na webových stránkách, vyjde tak na 390 korun a je skoro o polovinu levnější, než kdybyste jej platili až u vstupu. V nabídce jsou ale i věrnostní karty, 10 vstupů vás tak vyjde na dva tisíce, 20 vstupů jen o pětset korun dráž.

Na rozcestí

Uvnitř je navzdory tradičními venkovnímu vzhledu dříve jatečních budov růžovočerveně nasvícený moderní interiér. Hned u vstupu je recepce s vyhazovači, kteří chtějí vidět lístek. Na oblečení nezáleží. Dresscode, minimálně pro hosty, není.

Za recepcí je rozcestí: vpravo je bar (drink stojí okolo dvou stovek, espresso kolem stovky), kuřárna a prostor s obrazovkami, kde si můžete prohlédnout ženy, které ten den pracují. Vlevo už jsou samotné pokoje dívek.

Běž do svýho pokoje a vrať se, až budeš normální!“

Každá žena má svůj vlastní pokojík, který si od Showparku pronajímá za 4 tisíce za noc. Hostům účtují 2 tisíce za půl hodiny, 4 tisíce za hodinu. V naprosté většině se jedná o cizinky, hodně žen je z Rumunska, Bulharska, Maďarska či Ruska a Ukrajiny, najdete tam ale i Češky. Pojicím prvkem dívek je velké množství estetických úprav.

Když procházíte chodbou, dívky stojí před svými pokojíky a jsou připravené se s vámi domluvit. Vy tak vidíte, která je vám sympatická nebo se vám vzhledově líbí. Pokud jste mladší a upravený, uvidíte, že s vámi budou i flirtovat, protože radši stráví čas s vámi, než s jinými individui, která showpark navštěvují.

Tak proto je to Showpark MARKET

Já jsem si vybral takovou jemnou exotickou dívku z Afriky, přirozenou, drobnou a s dlouhými vlasy. Mluvila anglicky, atmosféra byla pohodová, dokonce z repráku pouštěla písničky. Ze všeho nejdřív si každý dáte rychlou sprchu a ona povleče. A pak se může jít na věc! Já jsem byl dost stydlivý a taky už jsem měl vypito, proto jsem byl dost ve stresu. Nicméně slečna byla trénovaná a o všechno se postarala: navlíkla mi kondom a provedla orální sex.

Zajímavý je, že v pokojích jsou zrcadla, takže můžete detailně pozorovat jak jí, tak sebe. Co všechno budete dělat je na vzájemné domluvě, neměli byste ji ale samozřejmě nijak kousat nebo mačkat, tabu je většinou i líbání. V každém pokojíku je pro slečny tlačítko, které zaručuje, že v případě ohrožení do pokoje do 10 sekund vlítne ostraha.

A je to za mnou… Nebo přede mnou?

Po půl hodinovém sexu jsme se rozloučili a já šel zpátky na bar. Dýško jsem nedával, protože se platí předem. Moji kamáradi se neodhodlali, ale já si s nimi dal drink na kuráž a šel jsem za slečnou ještě jednou! Po dalším půlhodinovém sexu jsme si asi tři čtvrtě hodiny povídali o jejím životě, o motivaci proč tam pracuje a vlastně to byl dost fajn pokec. Za čas strávený povídáním jsem neplatil.

Všichni jsme jen lidi

Dozvěděl jsem se, že z Konga přiletěla do Evropy úplně sama. Začala pracovat na baru, ale potom chtěla víc peněz za míň času, a tak se rozhodla pro prostituci. Popisovala taky, jak je těžký potom práci, kde si můžete vydělat 4 tisíce za hodinu, změnit. Takový životní styl se totiž hodně těžko opouští. Ze slečen se proto často stávají profesionální společnice se stálými klienty. Taky mi řekla, že ona sama má přítelkyni.

Jedna z mých otázek směřovala i k nejhorším pracovním zážitkům: řekla mi, že jí jeden muž chtěl svázat (ne v Showparku) a i přes to, že nechtěla, tak to udělal a potom s ní měl hodně agresivní sex. Popisovala to ale jako štěstí, že se nestalo něco horšího.

Všichni jsme jen lidi a každý máme životní cesty zkrátka rozdílné, tak na to, třeba při vaší návštěvě, myslete. A rozhodně se nebojte Showpark navštívit, i kdyby jen „na kukačku”.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *