Anna Basiková Nový rok je každoročně synonymem změn. Začít běhat, přestat jíst sladké, více šetřit, změnit práci, promluvit si s mámou… Jenže v průběhu roku zjistíte, že žádná změna nenastala. Kdo nebo co za to může? A proč nedokážeme své sny přetavit v realitu?
Možná si říkáte, že příští rok už opravdu uděláte nějakou pořádnou změnu. Vezmete si na půl roku volno, sbalíte bágl a vyrazíte do Indie. Nebo se přihlásíte na maraton. Možná konečně napíšete knihu nebo začnete podnikat. Určitě už přestanete kouřit a chodit na předem ztracená rande.
Poznáváte se? Musíme vás teď ale trochu zklamat. My lidé jsme odjakživa líní. A i když nám Nike říká, ať to prostě udeláme, většinou to dopadne zcela opačně. Neuděláme prostě nic.
Chyba je totiž v tom, že si často myslíme – a dokonce s tím podvědomě počítáme, že se změna stane hned. Myslíme si, že uběhnout maraton přeci zvládne každý, tak proč ne my. Stačí nazout tenisky a občas vyběhnout. A teď už to fakt dokážete.
Pak ale má přijít ten den, kdy chcete poprvé (nebo podruhé) vyběhnout. A jako na potvoru venku sněží, prší, svítí moc sluníčko, vy jste nevyspalí a vůbec máte spoustu jiné práce. Možná se teda jednou za čas dokopete, hodíte fotku na storíčko, ale tím končíte. Maraton se blíží, ale vaše Nike run appka skomírá.
A teď vám vysvětlíme, proč se to děje. Změna samozřejmě nikdy nepřijde hned, pokud ji tedy chcete udržet. Lidé obvykle nejsou schopni takovou změnu provést, za to jsou ale schopni projít několika fázemi, než k té změně dojdou.
Existuje jeden vývojový model stádií změn. Transheoretický model změny má za cíl pochopit, jak se lidé mění před určitým návykovým chováním. V 80. letech jej vyvinuli psychologové James Prochaska a Carlo DiClemente. Fáze pojménovávají takto:
- prekontemplace
- kontemplace
- příprava
- akce
- udržení
1. Ve fázi jedna nám bývá změna nebo jen úvahy o ní hodně vzdálené. Nemáme pocit, že bychom dělali něco špatně. Kuřácky kašel přisuzujeme nachladnutí, bolavá záda zase špatné matraci a problémy se spánkem? Za ty může úplněk.
2. Ve druhé fázi většinou o změně začínáme teprve uvažovat. Promýšlíme různá pro a proti a připouštíme, že za bolavá záda možná tak úplně nemůže špatná matrace. Možná je to tím, že toho na hrbu nosíte příliš nebo že se málo věnujete sami sobě a pravidelnému cvičení.
3. Třetí fáze už znamená určitou akci. Od otázek, jestli chci něco změnit, jste poskočili k úvahám, jak to změnit. Plánujte, přemýšlejte, diskutujte a pomalinku krůček po krůčku se na změnu připravujte. Kupte si novou podložku na cvičení, začněte trénovat zdravější vaření a ty zásoby alkoholu, co máte doma, rozdejte známým.
4. Ve čtvrté etapě konečně nastává ona plánovaná změna. Konečně jste vyběhli, zacvičili si a zašli za šéfem, aby nějaké vaše povinnosti přehodil na kolegy. Bohužel tahle fáze ale netrvá dlouho. Většinou jde o týdny, někdy pouze dny.
5. Po této krátké době totiž přichází ta úplně nejtěžší část a tou je udržení. Prvotní nadšení je pryč, kila na váze pořád nemizí, za to flašek ve špajzu záhadně přibývá. Motivace klesá.
Teď to bude chtít, abyste neusnuli na vavřínech. Neustále sami sebe podporovali. Dávali si pravidelné hodnotící schůzky sami se sebou. A počítali s tím, že změna nebude vidět hned. Myslete na to, že změnu nemůžete dokázat za jeden den nebo jeden měsíc. Možná ani ne za jeden rok. A i když si dáte předsevzetí, nemusíte s novými návyky začínat hned 1. ledna.
Možná bude úplně stačit, když si v lednu projdete první a druhou fází a na změnu se pouze připravíte. Některé věci v životě chtějí prostě čas. Každopádně držíme palce!
[…] New year, new me. Jak letos opravdu zvládnout novoroční předsevzetí? […]