Od krve až po vlasy. Co všechno můžete darovat?

Krev, krevní plazma, kostní dřeň, vajíčka, spermie, vlasy… Samé samozřejmé věci. Až na to, že jak pro koho. Existují totiž lidé, pro které se jedná o nevyčíslitelnou cennost, která jim dokáže život výrazně zlepšit nebo dokonce zachránit. Které části svého těla můžete darovat a co pro to musíte splnit?

Krev nad zlato

Krev od dárce je potřeba například při těžkém úrazu nebo operaci, celoživotně jsou na ni odkázáni lidé s různými onemocněními. Český červený kříž na svých webových stránkách informuje, že každý občan za svůj život dostane průměrně 4× krevní transfúzi a 12× preparát vyrobený z krve.

Kdo může darovat?

Podmínkou je věk od 18 do 65 let, váha alespoň 50 kilogramů a splnění zdravotních kritérií, která posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici, kde je možné darovat. Samotný odběr trvá maximálně čtvrt hodiny, během nichž dárce přijde přibližně o 450 ml krve. Krev mohou muži darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry.

Léky z krevní plazmy zachraňují životy

Darovat můžete nejen krev, ale také její složky – zejména krevní plazmu. Tuto žlutou transparentní tekutinu lze v určitém množství získat oddělením z odebrané plné krve. Člověk se však může rozhodnout darovat jenom plasmu, a to prostřednictvím procedury zvané plazmaferéza.

Celý proces odběru plazmy trvá 45 až 60 minut, přičemž se doporučuje před i po něm nezatěžovat velkou fyzickou námahou paži, z níž se odběr provádí. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Dárce může podstoupit plazmaferézu znovu už po 14 dnech, jelikož jeho tělo nemusí na rozdíl od odběru plné krve obnovovat ztracené krvinky.

Krevní plazma se používá při výrobě mnoha životně důležitých léků, zejména se jedná o pomoc nemocným s poruchami imunity a srážlivosti krve. Ale také o celou řadu vzácných nemocí, z nichž mnohé současná medicína neumí vyléčit. Spotřeba plazmy na výrobu léků celosvětová stoupá, například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 je to více než 900 darování plazmy.

Kdo může darovat?

Podmínkami darování je věk od 18 do 65 let (u prvodárce do 60 let), váha nad 50 kg a dobrý zdravotní stav, který posoudí lékař. Důležité je před odběrem dodržet doporučený dietní a pitný režim. 

Šance pro pacienty s leukémií: Kostní dřeň

Poruchy krvetvorby jsou velmi vážným onemocněním, které ohrožuje život. Mezi nejznámější a nejčastější z nich patří leukémie. Někdy je jedinou šancí na vyléčení transplantace kostní dřeně. Prvotním krokem pro potenciálního dárce je zapsání do registru dárců kostní dřeně, kam se mohou přihlásit zdraví lidé ve věku od 18 do 35 let. Tento proces je rychlý a nebolestivý – stačí jen podstoupit odběr malého vzorku krve nebo stěr z dutiny ústní.

Následně se v laboratoři analyzují takzvané transplantační znaky a jsou uloženy do databáze dárců. U drtivé většiny lidí zápisem do registru vše skončí. Pouze pokud se ukáže shoda, projde dárce důkladnou lékařskou prohlídkou a jestliže se i poté rozhodne (samotný zápis do registru vás k ničemu neupisuje!) darovat kostní dřeň, vybere si jeden ze dvou způsobů odběru.

Klasický způsob se provádí v celkové narkóze odsátím malého množství krvetvorných buněk jehlou z kosti pánevní. Přes noc zůstává dárce v nemocnici a druhý den může jít domů. Druhým způsobem je separace pomocí separátoru, což trvá asi 4 hodiny a za dvě hodiny lze jít domů.

Aby bylo možné získat krvetvorné buňky přímo z krve, musí se 5 dní předem nejprve namnožit pomocí růstového faktoru. Pro mnoho nemocných se bohužel jeho dárce kostní dřeně nenajde. Proto je důležité, aby se do registru zapsalo co nejvíce lidí – díky tomu se zvyšuje šance pro nemocné, že se najde někdo, kdo pro něj bude vhodným dárcem. Přidat se můžete i vy! Nikdy nevíte, kdy bude na druhé straně někdo z vašich blízkých.

Vajíčka a spermie: Šance na vysněnou rodinu

Pro některé ženy je darované vajíčko jedinou možností, jak otěhotnět a dočkat se vytouženého dítěte. Darovat vajíčka může zdravá dospělá žena do 34 let, která má v normě BMI index a podstoupí komplexní prohlídku, která potvrdí, že je vhodnou dárkyní.

Před odběrem se provádí hormonální stimulace, aby dozrál dostatek kvalitních vajíček. Žena si obvykle aplikuje hormony injekčně sama a celý tento proces trvá do dvou týdnů. Následné odsátí narostlých folikul se realizuje tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Odběr se provádí skrze poševní stěnu v celkové anestezii a trvá do čtvrt hodiny.

Dárcovství spermií je pro pány méně náročné než odběr vajíček u dam. Dárce, který by měl být ve věku od 18 do 40 let (horní hranice se může u různých center lišit), musí podstoupit kontrolní spermiogramy, projít vyšetřeními, konzultací s genetikem a IVF lékařem a podstoupit odběry krve a moči. Darovat lze opakovaně zhruba po 8 dnech (může se v různých centrech odlišovat), maximálně však desetkrát. Po darování jsou vzorky zamraženy a umístěny do karantény na 6 měsíců.

Pokud i po této době budou negativní všechny testy na infekční nemoci, mohou být dávky uvolněny k dárcovství. U darování vajíček a spermií bývá kromě dobrého zdravotního stavu často také požadováno středoškolské vzdělání. Opět ale platí, že u každé kliniky je to jinak. 

Co mít na paměti

Ačkoliv ke komplikacím dochází zřídka, nelze je vyloučit. Může dojít k takzvanému hyperstimulačnímu syndromu, proto je důležité, aby během stimulace žena absolvovala lékařské kontroly. Během odběru pak může nastat krvácení, proto by po zákroku měla být žena ještě několik hodin sledována. Mezi stimulacemi je zapotřebí alespoň 3měsíční odstup.

V zákonu není ukotveno, kolikrát za život lze darovat, ale většina reprodukčních klinik doporučuje přibližně tři až čtyři odběry s tím, že počet by měl individuálně stanovit lékař podle zdravotního stavu dárkyně.

Návrat ztraceného sebevědomí: Vlasy, koruna krásy

Známé pořekadlo praví, že vlasy jsou korunou krásy, ovšem ne každému je souzeno, že má tuto korunku nasazenou od Matky přírody. O svou chloubu mohou přijít nejen onkologicky nemocní pacienti po chemoterapii, ale se ztrátou vlasů se potýkají i lidé s alopecií. Toto onemocnění se může objevit v jakémkoliv věku a často jím trpí i děti nebo mladé dámy, pro něž holá hlava znamená velkou zátěž na psychiku. Alopecie může mít různé formy od ložiskového vypadávání kadeří až po úplnou plešatost.

Syntetické paruky jsou nejen nevzhledné, ale také nepohodlné, protože v létě se pod nimi kůže potí, kloužou a pořádně nedrží. Oproti nim paruky z pravých vlasů jsou prodyšné a vypadají přirozeně, takže mají moc navrátit ztracené sebevědomí. Obvykle je potřeba na výrobu jedné paruky 4 až 6 dárců. Vlasy rostou tak, že nahoře jsou silnější a dole slabší.

Krátké vlasy se musejí vyčesat, tudíž z „tlustého culíku“ zbyde po vyčesání sotva polovina. Navíc při samotném poutkování paruky se ztratí přibližně 7 až 10 centimetrů délky, proto je potřeba, aby darované vlasy měly ideálně okolo 40 centimetrů.

Výroba těchto paruk je velmi pracná, vlásenkářka při ní stráví tři týdny každodenním poutkováním. To se samozřejmě promítá do ceny, která se může vyšplhat na desítky tisíc korun. Proto existují různé nadace, které zprostředkovávají pro nemocné paruky zdarma a lze jejich prostřednictvím vlasy darovat buď ve spřátelených salonech nebo zaslat prameny poštou.

Věděli jste, že…

  • U některých typů darování lze získat finanční náhradu vynaložených nákladů, která kompenzuje čas, cestování a diskomfort spojený s dárcovstvím. Dárci mohou případně získat i různé benefity od zdravotních pojišťoven anebo využít odpočet ze základu daně. Tím nejdůležitějším motivem je ale hřejivý pocit z vykonání dobrého skutku…
  • Nezjistíte, komu jste pomohli. Dárcovství je anonymní. Dokonce ani v případě darování kostní dřeně o sobě dárce a příjemce nedostanou informace. U darování vajíček může příjemkyně získat pouze informace o fenotypu, eventuelně krevní skupině či věku, ale přesnou identitu nezjistí. Výjimku tvoří pouze darování vlasů, kde některé nadace organizují i setkání dárce a příjemce.
  • Darovat lze také mateřské mléko, jímž jsou krmeni novorozenci (zejména ti nedonošení nebo nemocní), kteří nemohou mít mléko od své vlastní matky. Tuto vzácnou tekutinu lze darovat v bankách mateřského mléka, podmínkou je opět dobrý zdravotní stav a také musí jít o maminku miminka do 6 měsíců. 
  • V pražské Thomayerově nemocnici má letos vzniknout první centrální dárcovská banka stolice v Česku. Stolice od dárců se bude uchovávat ve speciálních boxech při teplotě minus 80 stupňů Celsia. Transplantace stolice pomůže pacientům s vážným onemocněním tlustého střeva, takzvanou klostridiovou kolitidou.

Za informace děkujeme Amber Plasma.

Josefína Joštová

Mám ráda lidi plný barevných myšlenek a černý kafe a humor. Učím se španělsky, protože plánuju důchod strávit na prosluněný španělský pláži se sangríou v ruce. Do tý doby toho ale chci ještě hodně stihnout a po cestě se toho ještě spoustu naučit. A alespoň část z toho tady s váma sdílet.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *