Josefína Joštová Zajímá vás jak to chodí na hradě? Straší tam? Kdo to tam vlastně hlídá, uklízí a kdo tam bydlí? Zákulisí profese kastelána poodhaluje kastelán hradu Kašperk, Václav Kůs.
Václav Kůs vyrostl v Kašperských Horách, absolvoval Gymnázium v Sušici a Filozofickou fakultu v Českých Budějovicích. Kastelánem hradu Kašperk je od roku 2019, kam utekl z kancelářské práce ve městě. A jeho práce je nyní jeho největší koníček.
Co je přesně náplní práce kastelána? Je kastelán i průvodce?
Pracovní náplň kastelána je velmi pestrá a v průběhu roku i proměnlivá. Sleduje stav památky, rozmýšlí a plánuje její opravy, vykonává administrativu, shání peníze, připravuje a pořádá programy pro veřejnost, komunikuje s médii a propaguje památku, vede zaměstnance a určuje strategické směřování objektu, sestavuje rozpočet a dbá na hospodaření s ním, vyjednává s vlastníkem (v případě Kašperku to je město Kašperské Hory), utužuje kontakt s jinými památkami, studuje památku a její historii, píše texty prohlídek. A také příležitostně provádí, což není běžná kastelánova denní náplň, na tu jsou standardně průvodci. Když už prohlídky chodím, tak zejména mimo sezonu, kdy na hradě není nikdo další. Kastelán tehdy nejčastěji štípe a nosí dříví, uklízí sníh, krmí zvířata.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Naštěstí se mi vyhýbá stereotyp a každý den přináší nějakou novou rozličnou výzvu nebo náplň. Vstávám se světlem a zatápím, což ideální ranní rozcvička. Větší část dne věnuji administrativě a tvoření, ale jinak se věnuji také práci v terénu po hradě nebo v jeho přilehlém okolí. Považuji za důležité prostřídat fyzickou a duševní činnost. Na hradě trávím veškerý svůj pracovní i volný čas. Pokud zrovna nejedu na pracovní jednání na radnici, tak jezdívám jednou za týden do města na nákup.
Bydlí kastelán na hradě?
Na hradě bydlím celoročně, snad jen v zimě odjíždím na měsíc na nějakou expedici do vzdálených a zejména teplých zemí. Tím, že na hradě jsem takřka pořád, mohu s památkou být v těsném sepětí, sledovat její stav, vymýšlet věci přímo na místě a řešit různé případné nenadálosti, jež vyplývají i z nadmořské výšky a polohy na kopci uprostřed lesů.
Jak jste se k této práci dostal?
Vcelku náhodou. Viděl jsem před lety inzerát na kastelána, tak jsem se přihlásil. Neměl jsem co ztratit a docela mě i zajímalo, jak takové výběrové řízení na správce hradu vypadá. Předtím jsem pracoval v Praze ve státní správě, nějakou dobu cestoval a přemýšlel jsem, co dělat dál. Kolotoč města a práce v kancelářských komplexech, kde si ani nemůžete otevřít okno, mě už přestal bavit. Tehdy jsem se začal poohlížet po nějaké zajímavé práci jinde, ideálně v domovském regionu na Šumavě.
Proč jste si k práci vybral právě Kašperk? Máte k místu vztah, nebo byste klidně pracoval jinde?
Jsem místní a vyrostl jsem v Kašperských Horách, na hrad jsem chodíval od útlého věku. Považuji to tu za svůj domov. Teď si nedovedu úplně představit, že bych byl na nějaké jiné památce, kde bych neznal lidi a svéráz a zvyklosti tamějšího kraje.
Znáte každý kout hradu?
Kašperk není rozlehlý jako Karlštejn. Ale i když jsem na hradě neustále, tak člověk pořád nachází nějaké detaily a pozoruhodné jednotlivosti, jež svědčí o důmyslnosti a pečlivosti našich předků. Pořád se učím, což je umocněno i tím, že jsem sem před čtyřmi lety přišel bez jakýchkoliv zkušeností v památkové péči.
Podělte se s námi o nejzajímavější informace o hradu!
Rád! Na to, jak se jedná o monumentální stavbu, ji dokázali naši předci už ve čtrnáctém století vybudovat za pouhých pět let. Což je nejen při množství materiálu, úrovni tehdejších technologií, ale i preciznosti, s jakou se k výstavbě královského hradu postavili, i na dnešní poměry výjimečný výkon. Kašperk je po Karlštejnu hned druhý hrad v Česku, jenž nechal postavit král a tehdy již císař Karel IV. Kašperk měl za úkol mimo jiné střežit bohatý zlatonosný kašperskohorský revír. Ten byl tehdy až do husitských válek nejdůležitější a na zlatá ložiska nejdůležitější v celém českém království.
Co je na vaší práci nejhorší a co naopak nejlepší?
Jestli je nějaký zápor, tak maximálně to, že v sezoně je člověk setrvale den co den v jednom kole a neustále něco řeší nebo zařizuje. Na druhou stranu to skvěle vyváží období mimo sezonu. Převažují klady, tedy práce v atraktivním prostředí na čerstvém vzduchu, tvůrčí element práce, její různorodost, skvělý tým spolupracovníků, možnost podílet se na uchování památkové hodnoty tak významného hradu.
Jaká je vaše nejvtipnější pracovní příhoda?
Marně přemýšlím, jakou historku bych dal k dobru a dokázal ji vystavět jako humornou příhodu pro široké obecenstvo, jež nezná souvislostí a netrpí zálibou v bizarnostech a grotesknosti vyhnané do extrému. Takže bohužel nesvedu uceleně a ve vhodné zkratce odvyprávět historky, jak jsem čekal na jednoho známého kuchaře, a namísto něj dorazil kastelán ze vzdáleného zámku, nebo jak se mi omylem zatoulali němečtí turisté až do bytu. Třeba s časovým odstupem se mi to někdy podaří.
Jak se vypořádáváte se stresovými situacemi?
Tady nahoře plyne čas poněkud jinak a není to tolik stresové prostředí, jaké jsem zažíval dříve například ve městě. Zkrátka a dobře, vždy je tu prostor věci pečlivě promýšlet. Ticho a příroda tomu svědčí. A dobře se prospat, to mi pomáhá.
Nebojíte se na hradě sám?
Klid a ticho, kdy jsem mimo sezonu na hradě sám, mi naopak zcela vyhovují. Jsem tu na to zvyklý a v setmělém a tichém hradě nespatřuji žádných vlivů, které by ve mně nějak vzbuzovaly strach.
Takže na hradech nestraší?
Některé památky mají na tajemnu postavenou i propagaci. Jestli správci a další obyvatelé ostatních hradů zaznamenávají nějaké paranormální aktivity, to nevím. Kašperk je mírumilovné místo s bohatou historií a vřelou energií, i díky nimž se sem vracejí nejen návštěvníci, ale i jeho zaměstnanci, brigádníci. Za čtyři zimy jsem tu žádné bubáky nezažil. Například v domácnosti žiju s kočkami, a ty vypadají jako nejspokojenější zvířata pod sluncem!
