Martina Feitová je návrhářka a majitelka úspěšného Recycle Store ve Veverkově ulici v Praze na Letné. Místo plné originálního upcycle oblečení a doplňků navštěvují nejen místní už celých osm let. Na čem potřebuje návrhářka zapracovat a co je pro její tvorbu nejdůležitější?
Dalo by se říct, že se Martina s udržitelnou módou setkává odjakživa. „Vyrůstala jsem v malém městě na Moravě a bylo pro mě naprosto přirozené nakupovat v sekáčích. Tehdy jsem to ale nebrala jako udržitelnost, spíš mě bavilo lovit nové kousky,“ vzpomíná.
Později začala ale nakoupené kousky přešívat a tvořit si je k obrazu svému. Jednou z prvních věcí, které předělala, byla trička. „Trika jsem ustřihla na tílka a našila na ně velký kus denimu nebo kůže, bylo to dost minimalistické.”
Tehdy ještě neexistoval pražský Recycle Store. Na začátku Martina prodávala vintage oblečení na bleších trzích, poté založila Facebookovou stránku Recycle with love, a dokonce začala pořádat vintage markety. Název návrhářku časem omrzel, stejně tak jako pouhý přeprodej oblečení, a tak vznikl dnešní Recycle Store.
Tvořit pro sebe a nekupovat nic
Podle Martiny je v dnešní době nejudržitelnější nenakupovat vůbec, což však není možné. Značka Recycle Store se snaží hlavně o výrobu nositelných kousků z udržitelných materiálů. Pokud někdo vyrobí sice originální, ale nenositelný kousek, který si kupující může obléct jen jednou, je otázka, zda jde stále o upcyklaci.
„Předělávám často košile, závěsy a povlečení. Teď hodně používám látky z Textile Mountain, třeba len. Na háčkování pracuji s nevyužitým materiálem, které si objednávám po pytlích z velkoobchodů. Čím přírodnější materiál, tím lepší.“ Inspirací pro nové kousky je hlavně Martina sama, pletené svetry a sety pro ni tvoří Ukrajinka Ala.
„Když tvořím, snažím se ptát sama sebe, co bych teď chtěla a potřebovala. Vycházím i hodně z toho, co jsem už jednou udělala. Dříve jsem mívala pocit, že když jsem něco poslala do světa, nelze to opakovat , ale to byla chyba,“ konstatuje.
Založit značku však původně vůbec nebylo v plánu. „Celé to samo plynulo. Postupně, malými krůčky, jsem se k tomu dostávala. Mnoho lidí si možná už Recycle with Love nepamatuje, znají mě spíš jako tu drsnou značku s metalovým logem od Kristýny Kulíkové. Ale já měla mnoho různých etap, které se dost lišily. Samotnou mě to fascinuje.“
Místo na Letné, kde obchod sídlí, bylo vysněnou lokací. „Chodila jsem okolo do Bistra 8 na kafe. Vždycky jsem si říkala, že kdybych někdy chtěla mít obchod, tak by byl tady. No a pak se to najednou stalo. Stejně jsem to měla i s ateliérem, který byl tady blízko, ale ten jsem přes covid opustila. Je to opravdu síla myšlenky, můj obchod je toho důkazem.“
Hlavně nic neuspěchat
Za léta navrhování, šití a práce na značce se proces tvorby na nových kouscích měnil. Ač nikdy nenastala dlouhodobá krize, Martina se musela učit být k sobě laskavá a dát samu sebe na první místo. „Bylo důležité si uvědomit, že na tvorbu musím být naladěná, vnímat samu sebe. Sednout si, nadechnout se a uvědomit si, co chci. Už vím, že čím víc tvorbu oddálím, tím je výsledek lepší. Vždycky, když se snažím to urychlit, tak to není ono.“
Jednou z motivací pokračovat dál je pro Martinu možnost stále se někam posouvat. „Občas jsem si říkala, zda nemám zkusit něco jiného. Je mi 35 let a uvědomuji si, co bych ještě všechno mohla. S mateřstvím se ale zapomínáme učit něco nového, a tak se teď snažím motivovat samu sebe k novým věcem. V šití a háčkování se mám stále kam posouvat a co se učit, takže mě to pořád baví.“
V době, kdy Martina Recycle Store otevírala, měla první, tou dobou desetiměsíční dítě. Dnes už značku aktivně provozuje se svým druhým přírůstkem. „Teď, když mám otevřeno už jen jeden den v týdnu, nevím, jak jsem to tenkrát zvládala, ale asi dokážete všechno, když vás to baví.“
Kamenný obchod je otevřen pouze jeden den v týdnu, ale e-shop značky funguje 24/7 a Martina balíky posílá dokonce i do zahraničí. Cenové rozmezí kousků se pohybuje od 750 do 3 500 korun. Momentálně majitelka tvoří hlavně oblečení pro ženy a doplňky jako například pletené tašky, šperky nebo balaclavy.
Do budoucna je kromě toho pro návrhářku důležité být na sebe hodná a lépe plánovat. Například už teď začíná s tvorbou nových kousků na podzim. Další předsevzetí je začít se soustředit i na finanční stránku své práce.
„Tenhle rok byla jedna z mých vizí opravdu začít vydělávat peníze. Spousta lidí to takhle neřekne, ale myslím si, že je důležité to pojmenovat. Každý kousek tvořím já a nedá se opakovat, a to je na značce unikátní. Je důležité uvědomovat si hodnotu práce,“ doplňuje.