Jak se vyznat ve víně a proč je to důležité

Možná se vám někdy stalo, že jste zoufale hleděli do vinného lístku, ale vůbec netušili, co si z něj objednat. Nebo snad pravidelně nervózně postáváte před regálem s vínem a snažíte se zorientovat v etiketách, abyste vybrali tu nejlepší láhev? Konec trápení, nalijte si skleničku a osvěžte si úplné základy.

Ve víně je pravda, ale také zábava nebo vášeň. Obecně se dá říct, že tento nápoj spojuje lidi a je součástí naší kultury i historie. Mějme však stále na paměti, že se jedná o alkohol, k jehož konzumaci tímto článkem rozhodně nabádat nechceme. Naším cílem je poukázat na umění, které stojí za jeho vznikem a které rozhodně stojí za to objevit.

Víno není věda

Líbí se mi, když kluk na rande ví, že pokud si objedná Tramín červený, opravdu nedostane skleničku červeného vína. Když nejprve ochutná, než mi nalije z láhve nebo když dokáže správně odhadnout odrůdu, jež se perfektně hodí k naší večeři. Ne, nehledám si someliéra, jen mám ráda, když mají lidé všeobecný přehled. Když se vyžívají v detailech a produkty, jež nás obklopují, nevnímají povrchně, ale s přesahem a komplexně.

Poukazuje to totiž na fakt, že neopovrhují vlastní kulturou, jsou vzdělaní a umí se vhodně chovat ve společnosti. O tom, že naučit se to základní o víně není tolik složité, se přesvědčíme v dnešním článku.

Suché, nebo sladké?

Říká se, že ke kvalitnímu suchému vínu, se musíte propít. Ano, pravděpodobně v osmnácti nezačnete popíjet Merlot z Bordeaux a neřeknete si, že to je právě ten drink, po kterém celou pubertu toužíte. Zároveň ale nechceme generalizovat a víme, že každý z nás je jiný. Proto se řiďte jednoduchou otázkou: chutná x nechutná. U mě osobně se to mění s věkem, náladou či ročním obdobím.

Čím déle víno roste na vinici, tím větší má cukernatost. Sluníčko prostě dokáže zázraky. Neznamená to však, že víno musí být sladké, spíše naopak. Pozdní sklizeň je často finančně nákladnější a celkově složitější, a proto se z ní vyrábí víno kvalitnější. Zásadní je proces výroby, který nazýváme kvašení. Právě při něm totiž ve víně zůstává zbytkový cukr, který je pro rozdělení na suché, polosuché, polosladké a sladké víno určující.

Stolní, jakostní, nebo s přívlastkem?

Pokud se chcete vyvarovat dlouhému postávání před regálem s vínem v supermarketu, tak se řiďte podle ceny, nebo dejte přednost specializovanému vinařství. Čím kvalitnější, tím dražší. Ano, platí to i u vína. Pokud se s takto jednoduchým rozdělením nespokojíte a už jste někdy slyšeli názvy jako víno s přívlastkem nebo víno ledové, pak jsou následující řádky právě pro vás.

Půjdeme-li od vína nejnižší kvality, pak začneme vínem stolním. To se nejčastěji prodává ve větších než litrových lahvích či baleních a na jejich etiketě nenajdete informace o ročníku, odrůdě či oblasti výroby. Doporučuje nula vinařů ze sta.

Víno jakostní rozdělujeme na vína zemská, známková či odrůdová. Toto označení můžou vinařství používat pouze tehdy, splní-li určitá kritéria. V případě zemských jde o použití tuzemských hroznů z jedné vinařské oblasti. Mluvíme-li o známkovém víně, tak to musí být vyrobeno z hroznů vyrobených výhradně z vinic pro jakostní víno a pokud si koupíte odrůdové víno, pak vaše chuťové buňky nesmí odhalit více než tři odrůdy.

Mimochodem, víte, co znamená ve vinařství pojem Cuvée? Jedná se o víno, které vzniklo zkřížením několika odrůd. Například slavné šampaňské Moët & Chandon Imperial Brut je vyrobeno ze 45 % z odrůdy Pinot Noir, ze 35 % z Pinot Meunier a z 20 % z Chardonnay.

A konečně se dostáváme k vínu, které patří k těm nejkvalitnějším a se kterým zkrátka nešlápnete vedle – vínu s přívlastkem. Ať už ho koupíte jako dárek kamarádce, nebo přítelovým rodičům, kteří se ve víně vyznají, neprohloupíte. Jedná se totiž o výběrové víno, které se dále třídí na kategorie: kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové. Seřazeno podle kvality, nemáte zač.

Mým tajným trikem, který jednoduše odhalí opravdu kvalitní víno, je také korek. Pokud je uzávěr pouze šroubovací nebo vyroben z umělé směsi, nebude víno natolik voňavé a kvalitní. Nikdy jsem se nezklamala také tehdy, když jsem výběrové víno vybírala podle minimalistické a vkusné etikety. Není nad jednoduché poučky!

5 odrůd, s nimiž si vystačíte

Jelikož chceme, aby tento článek byl co nejvíce praktický, daly jsme dohromady 5 vinařských odrůd, které v obchodech či restauracích najdete nejčastěji. Vždy je fajn chytnout se něčeho, o čem víte nebo už jste slyšeli. Budete-li si pamatovat základní informace o těchto vínech, nejen že na rande pravděpodobně zazáříte, ale budete si připadat jistější a chytřejší, ať už se jedná o jakoukoliv situaci.

Chardonnay

Jedna z nejrozšířenějších a také nejjemnějších odrůd hodící se k bílému masu, sýrům či smetanovým pokrmům a salátům. Podle oblastí ho lze zařadit mezi polosuchá až suchá bílá vína. Vyrábí se z něj mimo jiné také šampaňské, u nás se pěstuje na Mikulovsku a chutnat bude většině milovníkům bílého vína.

Ryzlink Rýnský

Jak už název napovídá, tato odrůda se původně pěstovala v Porýní a patří k těm nejstarším vůbec. Vyniká výrazným květinovým aromatem, znalci v chuti poznají také ananas nebo tóny medu a marcipánu. Vyrábí se z ní sladká i suchá vína, ale obecně lze říci, že se hodí k rybám, telecímu nebo drůbežímu masu. Do Čech odrůdu údajně dovezl sám Karel IV., ale pozor, nepleťte s ryzlinkem vlašským, jedná se o úplné jiné víno.

Cabernet Sauvignon

Červené víno je považováno za těžší, hodí se k červenému masu i zimnímu období. Konkrétně tato odrůda pochází z oblasti Bordeaux, která patří k nejstarším a produkuje ta nejluxusnější vína vůbec. Odrůda Cabernet Sauvignon byla a je oblíbená také na královském dvoře, má intenzivní aroma a je ideální k archivaci. Chuť je plná s výraznou tříslovinou (účinné látky, které mají antioxidační efekt a přisuzují se jim protizánětlivé a protialergické účinky, pozn. autorky). Hodí se k pokrmům jako hovězí svíčková, zvěřina, případně k plesnivým sýrům. Pokud si však v restauraci objednáte pouze Sauvignon, přinesou vám víno bílé, tak pozor.

Frankovka

Jestliže máte chuť na steak nebo kořeněná česká jídla, zvolte jedno z nejtypičtějších českých vín vůbec. Barva Frankovky je ta pravá „vínová“, aroma je výrazné a cítit v něm můžete například višně nebo tmavou čokoládu. Jedná se o těžší víno, které nesnese každý, ale pokud vyberete láhev z renomovaného vinařství, neuděláte chybu.

Rulandské šedé

Neopomenu zmínit ani svou nejoblíbenější odrůdu. Imponuje mi už zářivou zlatavou barvou, která je pro ni ve spojení s větší hustotou typická. Chuť je plná, s nižším obsahem kyselin, cítíte z ní ovocné svěží tóny (zvlášť citrusy), ale později i vanilku nebo oříšky. Ideálně se hodí ke kachně, ke kořeněným jídlům nebo rybím specialitám a dezertům.

Jak se víno vlastně vyrábí?

Zde na to půjdeme už opravdu jednoduše. Po sběru hroznů, který vinaři provádí buď ručně, nebo pomocí strojů, následuje proces odzrnění, neboli odstranění peciček z hroznového vína.

Dalším krokem je lisování, ze kterého vzniká mošt, jenž následně čeká chemický proces zvaný kvašení. Při něm vzniká alkohol a oxid uhličitý. Pak je to už pouze na vinaři, který po procesech čiření či filtrace víno ochutnává a dovádí ho k dokonalosti. Finální produkt se pak v ocelových či dřevěných sudech ukládá i několik let.

P.S. Tento článek by nevzniknul bez podpory pozdního sběru odrůdy Rulandské bílé.