Josefína Joštová Módní odvětví musí neustále reagovat na trendy, které se dnes mění rychleji, než kdy dřív. Společně s rostoucím fokusem na ekologii a rozmachem udržitelných materiálů a samotných značek, vznikl nový fenomén: digitální (nebo také virtuální) móda.
Virtuální móda vytrhla ze známé a roky prověřené rovnice nápad-výroba-artikl tu zdánlivě nejpodstatnější část, a to samotný hmotný módní kousek. Ten nahradila jeho digitální podoba, která je vytvářena pomocí 3D softwarů. Stačí pár hodin a můžete se ve svém vysněném kousku ukázat na fotce, a to bez toho, že byste museli jít do obchodu, zkoušet si ho, čekat ve frontě či na jeho dodání.
Slow fashion par excellence
Módní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí. Až 3/5 oblečení končí v koši nebo na skládce do roka od jejich zakoupení a právě proti tomu se digitální móda snaží bojovat. Díky tomu, že se daný kousek nemusí fyzicky vyrábět se ušetří jak práce švadlen, tak materiál, který by byl na výrobu použit, stejně jako ten zbytný. Podle Dress-X je celková uhlíková stopa výroby jednoho digitálního předmětu o 95 % nižší než při výrobě průměrného fyzického kousku.
Digitální móda je ale skvělým nástrojem i pro návrháře, kteří holdují tradičnímu fyzickému oděvu – díky ní si totiž můžou ověřit, zda bude mít určitý kousek u zákazníků úspěch, ti si ho mohou zkusit nebo si vybrat barvu. Zamezí tak zbytečně nadměrné produkci kousků, které svého majitele nenajdou. Navíc se ani samotný zákazník nemusí cítit provinile, když ho po pár nošeních kousek přestane bavit.
Móda hrou
Virtuální móda dává prostor také extravaganci – hravě se tak můžete na Instagramu ukázat v šatech, ve kterých byste neměli odvahu vyjít na skleničku. Nelimituje vás však ani skutečná proveditelnost nebo třeba gravitační síla.
Oblíbené jsou i nákupy oblečení pro postavy z počítačových her – například módní dům Louis Vuitton vytvořil v roce 2019 kolekci pro postavy ze hry League of Legends. Digitální móda však stále hraje prim mezi virtuálními influencery jako je například pražská NIVVA nebo americká Lil Miquela.
Zamávejme velikostem S-L
Digitální oděv mimojiné i dokonalým ekvivalentem inkluzivity – může být vyroben doslova na jakékoliv tělo, bez ohledu na gender, velikost nebo tvar.
A kolik to stojí?
Skandinávská firma Carlings uvedla svou první digitální kolekci v roce 2019 a nabízela kousky začínající na zhruba 300,-. Vyprodali ji do měsíce. Vyprodali proto, že i přesto, že digitálních módních kousků můžete vyrobit v podstatě neomezeně, firma si dala limit, aby kolekce byla výjimečnější. Vše bylo součástí marketingové kampaně pro podporu prodeje fyzické kolekce, jen o pár měsíců poté však pro velký úspěch uvedli na trh druhou, plně digitální kolekci.
Pokud však dáváte přednost více couturové módě, i vy si vyberete – Richard Ma utratil téhož roku za „neexistující“ šaty pro svou manželku neuvěřitelných 220 000,-.
Kdo nás baví?
Tribute brand
Avantgardní futuristické modely této mladé značky, která vznikla za doby světové pandemie a jejíž zakladatelé zůstávají v anonymitě, doslova berou dech. Naákupní proces je jednoduchý – vyberete si model, nahrajete svou fotku a firma vám kousek rovnou „obleče“. Můžete si také nechat navrhnout unikátní custom kousek.
The Fabricant
Značka, kterou tvoří tým více než 30 lidí je tvůrcem výše zmíněných couture šatů. Posouvá hranice módy daleko za klasické přehlídky a catwalky. „Naším jediným ateliérem je naše představivost a naše modely jsou osvobozeny od omezení hmotného světa,“ hlásá na svých oficiálních webových stránkách.
Dress X
Dress X se snaží přemostit propast mezi zoufalstvím z nadprodukce oblečení a láskou k módě. Proto přichází s digitální kolekcí a razí heslo: „Nenakupuj méně, nakupuj virtuálně!„
XR Couture
Surrealistické módní kousky z dílny XR Couture jsou jako vystřižené z pohádky – díky digitální módě si můžete splnit dětské sny a stát se vílou nebo třeba mořskou pannou. Značka usiluje o demokratizaci módy a hrdě prosazuje hodnoty jako je inkluzivita a diverzita.
