Dating culture this, dating culture that… Ano, všichni víme, že randit v dnešní době je těžké. Všichni víme, že lidi málokdy hledají něco víc. Všichni víme, že všem jde jen o sex, bla bla bla. Co se ale pod vším tímhle skutečně skrývá za problém?
Na první dobrou
Problém je (samozřejmě dle subjektivního názoru někoho, kdo rozhodně je součástí dnešní dating culture) ten neustálý hon za dokonalostí. Nechte mě to rozvést, nebo možná spíš uvést na konkrétní situaci:
V partě se co týden scházíte v hospodě na jedno. Občas někdo přivede svého kluka, holku, kamaráda nebo babičku – prostě někoho nového. Ten člověk vás na první dobrou nezaujme, ale potom, co už je součástí výpravy na jedno potřetí, všimnete si, že je vlastně docela pohledný. Ne typicky, ale má strašně krásný profil. Či roztomilý úsměv. Nebo hrozně hezky jedná s lidmi. Možná si uvědomíte, že i když vám poprvé připadal namyšlený a povrchní, je to jen proto, že má jiný styl humoru než vy. A možná zjistíte, že se vám ten jeho humor líbí. Možná se ten divný outfit, nad kterým jste během prvního sedánku nejednou pozvedli obočí, promění v jedinečný styl toho člověka a nakonec se budete vždycky těšit, jakou stylovou kreací vás překvapí příště. Možná, že ta divná prvoplánová kérka je nakonec symbolem příběhu, díky kterému vám ten člověk bude blíž, než kdokoliv předtím.
Černobílá
Možná se tak postupně a nenápadně ten člověk stane vaší nejlepší kámoškou, crushem, partnerem nebo oblíbenou babičkou. Důležitá slova – postupně a nenápadně. Protože neexistuje definice dokonalosti. Není špatná a dobrá kérka, není trapnej a cool outfit, není dobrej a špatnej sarkasmus. Svět není černobílej. A to, co pro jednoho je ten nejlepší vtip na světě, může být pro druhého vrchol netaktnosti.
Jedna šance na dokonalost
Jak to ale souvisí s Tinderem, Bumblem nebo Rayou? Na prvním rande naslepo máte totiž přesně jednu šanci na to ukázat, že vy perfektní jste. Ne, moment, ne že jste perfektní. Ale že jste perfektní dle jejich definice perfektnosti.
A co, že jednou je to být slušný a řešit jenom povrchní věci, zatímco jindy je to být totálně crazy a už při prvním rande sdílet i všechna nevymetená zákoutí svojí duše. A co, že jednou je to odejít v 11 večer po kině, zatímco jindy je to odejít v 11 ráno po kině, společné noci a dopoledním brunchi. Prostě to musíte trefit! Protože jinak – jinak unmatch, blok, adios.
A teď babo raď. Je tedy dobře držet se pravidla sex až na třetím rande? Jak pro koho, hm, super. Držet se tedy pravidla vypadat, že nemáte problémy a životem proplouváte bezstarostně jako na obláčku? Hm, jak pro koho. Vzít si sexy outfit nebo džíny? Podpatky nebo tenisky? Hm, jak sakra pro koho!
A v tom tkví problém dnešní toxic dating culture mnohem víc, než v tom, že každýmu jde jen o to nebo o tamto. Tkví v tom, že máme jen jednu šanci na dokonalost. A že zároveň ani my sami neumíme dávat druhé šance lidem, kteří na první dobrou možná působili trochu jinak, než náš vysněný ideál.
As cheesy as it sounds – be yourself
Takže do té doby, než se naučíme číst si vzájemně myšlenky, mě napadá asi jen jedna univerzální rada. Buďte sami sebou. Ať už to znamená, že si v minisukni protáhnete rande nad točeným pivem do pozdního odpoledne druhého dne, nebo cudně odcupitáte domů v čase večerníčku po tříchodové večeři v luxusní restauraci. Protože jedině tak dovolíte někomu, aby právě ve vás tu jeho definici dokonalosti našel.
PS: Plus nedělejte ani vy vědu z toho, že něco byla na prvním rande trošku awkward. To ke vztahům, a to jakýmkoliv, patří. Důležitý je nelámat hůl a pokud na misce vah i tak převažuje dobrý pocit a kvalitní konverzace, zkuste to znovu.
Unmatch můžete dát klidně i pak.