Andrew Tate je jednou z nejvýraznějších postav mezinárodní scény. Ne odjakživa ho ovšem živily jeho kontroverzní názory. Jak souvisejí s jeho dětstvím a co byla první kauza jedné z nejznámějších person mezinárodní alt-right scény?
„Narodil jsem se ve Washingtonu D.C. v armádní nemocnici Waltera Reeda 1. prosince 1986 brzy ráno. Lékař mi chtěl udělit perfektní desítku na porodní stupnici, ale nakonec zůstal u 9,5. Štípl mě do stehna a já jen zavrčel, svraštil čelo a snažil se zvednout hlavu, abych viděl, kdo mě napadl. Doktora moje obranné schopnosti naprosto šokovaly. Neplakal jsem,“ začal Andrew vyprávět svůj příběh.
Jeho rodiči byli Emory Tate, mezinárodní šachový velmistr a bývalý tajný agent, a Eileen Tate, cateringová asistentka. Emory Tate byl cokoliv, jen ne dobrý otec – ačkoliv sám Andrew tvrdí opak. O otci říká, že ho zocelil a naučil ho bojovat.
„Otec mě odnaučil bát se tmy, už když jsem byl hodně malý kluk. Jednou jsme hráli šachy, byla noc. Najednou mě popadl, zavlekl do pokoje a zamkl mě tam. Přes dveře na mě zakřičel: ‚Je tam příšera, hodně štěstí!‘ A já jsem probrečel celou noc. Tehdy jsem se přestal tmy bát.“
Otec narcista
Jeho otec pravděpodobně trpěl jednou z poruch osobnosti – a to narcistickou. Právě ta ho měla dostat z pozice agenta. Dle Andrewova vyjádření se jednalo o „pokus Matrixu, jak se zbavit opravdu silného a nebezpečného jedince.“ Kvůli pití Emoryho také komise vyloučila minimálně z jednoho šachového turnaje.
Na konci devadesátých let se (po sérii konfliktů a několika Emoryho nevěrách) matka Eileen i s dětmi přestěhovala zpět do Anglie. Bratři a jejich sestra Janine většinu času žili se svou matkou na ubytovně, Andrewovi bylo tehdy 11 let. Rodina neměla peníze ani na základní potřeby.
Zhruba ve stejném období si Andrew procházel šikanou ve škole. Na platformě X vzpomínal, jak jako osmiletý přiznal otci, že ho ve škole šikanují. „Seděl a pil whiskey v 9 ráno. Ani se na mě nepodíval a odpověděl: ‚Tvůj kufřík na obědy je ostrý, synu. Běž do školy.‘ Byl jsem až moc ustrašený na to, abych ho neposlechl. A tak jsem ho poslechl. Neprojevil žádnou empatii. Vypadal, že ho to vůbec nezajímá. Nedal najevo lítost. Nezeptal se na jména těch dětí. Nic. V ten moment jsem pochopil, že mě nikdo nezachrání. Musím to udělat sám.“
Historka má ovšem (alespoň pro Andrewa) šťastný konec: „Odpoledne začala cesta domů obvyklým způsobem. Zezadu mě tahali za batoh a pokřikovali po mě urážky… Doufal jsem, že přestanou. Po deseti minutách mi dal jeden z nich zezadu facku. … O pár minut později na zastávce, kde jsem vystupoval, jsem se postavil a rozpřáhl se svým plastovým kufříkem na obědy, jak nejvíce jsem mohl. Trefil jsem ho přímo nad oko. … Pamatuju si, jak křičel. A čiré zděšení v tváři jeho kamaráda.“
Andrew ten den přišel domů s rozbitým kufříkem. Jeho otec ho neutěšil, neuklidnil, neuchlácholil, ani mu nevynadal, nebo neukázal jiné cesty, jakými se mohl tento problém vyřešit. Místo toho ho vzal do obchodu, kde mu koupil nový kufřík s poznámkou, že mu jich koupí tolik, kolik jen bude potřebovat. Šikana pravděpodobně ovšem pokračovala i dál – právě kvůli finanční situaci Andrewa i jeho sourozenců potom, co s matkou opustili spojené státy. Andrew si v té době začal uvědomovat roli peněz i to, že ne každý peníze má.
Boxer Andrew
O dva roky později započal Andrew svou boxerskou kariéru. Začal v roce 2007, kdy mu bylo 20 let, a následně vybudoval rekord, který zahrnoval 76 výher z 85 zápasů za více než 13 let v branži. Světovým šampionem se poprvé stal v roce 2011. „Bylo to dobrý, ale nikdy jsem se necítil spokojený. Bylo to ‚dobře, dál‘. Vždycky jsem byl takový.“
Jeden z vrcholů jeho boxerské kariéry bylo vítězství nad kickboxerem Wendellem Rochem v Londýně roku 2014. Tate se stal teprve druhým, komu se povedlo Rocheho porazit. Navzdory všem úspěchům Andrew v bojovém umění zálibu nenašel: „Nedělám to pro zábavu. Pro mě to není sport, neužívám si to. Nesnáším tréninky, nesnáším zápasy. Je to za*raná válka. Narodil jsem se pro to a nemám na výběr. Tak to prostě je. Bolest je jediné co znám.“
První kontroverze a začátek kariéry
Trochu jinou dávku pozornosti (širšího) publika dostal Andrew roku 2016, kdy se zúčastnil britské reality show Big Brother. Z té byl po šesti dnech účinkování odstraněn. A to ze dvou důvodů: prvním bylo to, že během svého účinkování v daném pořadu se začaly na jeho twitterovém účtu objevovat homofobní výroky, druhým pak uniklé video, ve kterém Tate bije ženu páskem.
Andrew následně objasňoval, že žena na videu je jeho známá a bití páskem bezvýznamné a nejde o násilí. Díky danému videu se objevilo i první trestní oznámení na Andrewa – ten byl po třech letech zproštěn viny. Díky této kauze se zrodila persona Andrewa jako (kontroverzního) influencera. A od teď už to bude jen horší…
Pokračování příště.