Halloween je oslavou temnoty, strachu a všeho nadpřirozeného. Sledujeme horory, převlékáme se za strašidla, čteme detektivky a posloucháme true crime podcasty. Fascinace strachem je zejména v tomto období cítit na každém rohu. Ale co nás na strachu vlastně tolik přitahuje? Proč si rádi zahráváme s děsivými tématy?
Strach je zábava
Strach je přirozená lidská reakce, která nás po staletí chránila před nebezpečím. Když se bojíme, naše tělo reaguje tak, že spustí mechanismus „boj nebo útěk“. Tento proces je spojen s uvolňováním adrenalinu, který nás připravuje na to, že fakt něco přijde a my se s tím budeme muset poprat (ano, proto taky máme úzkosti, ale o tom zase jindy). Jenže právě během Halloweenu a v jiných „kontrolovaných“ situacích (v kině na hororu nebo ve strašidelném domu na Matějské), víme, že jsme v bezpečí.
A právě tento paradoxní zážitek – být vyděšený, ale zároveň vědět, že mi reálně nic nehrozí – je tak vzrušující a zábavný.
Horory a strašidelná témata nám poskytují možnost prožít strach v kontrolovaném prostředí, což nám paradoxně přináší pocit moci. Víme, že jakkoliv děsivé bytosti na obrazovce či herci v kostýmech jsou, nám ublížit nemohou. Ha ha! K tomu připočítejte ještě úlevu, za to jak jsme tuhle hrozbu krásně zvládli a přežili a voilá, recept na instantní štěstí je na světě. My přece jenom nejsme tak komplexní a náročné bytosti, co?
Emoční očista skrze strach
Strach se tak rázem stává nejan negativní emocí a v některých případech může sloužit jako forma emocionální očisty. Když se totiž podíváme na hororový film nebo navštívíme strašidelnou atrakci, dovolíme si často vyjádřit potlačené emoce, které v běžném životě často skrýváme. Strach nám pomáhá vyrovnat se s vnitřními úzkostmi nebo frustracemi, které jsme možná ani nevěděli, že máme. Zkrátka když se bojíme a následně si uvědomíme, že nám nic nehrozí a cítíme úlevu, projdeme jakýmsi „resetem“ našich emocí.
Navíc je fascinující, jak v nás strach dokáže probudit hlubší reflexe o našich vlastních obavách. Temná témata jako smrt, nadpřirozené síly nebo neznámé hrozby nás konfrontují s otázkami, které v běžném životě často přehlížíme: Proč nás tak děsí smrt? Jak se vypořádáváme s neznámem? Proč věříme na nadpřirozeno, i když se považujeme za racionální bytosti?
Strach jako nástroj
Pokud tedy budeme strach správně chápat a používat, může nám posloužit jako nástroj pro zvládání těžkých emocí a situací. Jedním ze známých způsobů je expozice strachu, kdy se záměrně vystavujeme tomu, co nás děsí, abychom získali kontrolu nad svými reakcemi. A právě Halloween je ideální příležitostí, kdy můžeme tuto techniku vyzkoušet v hravém prostředí! Čelíme svým obavám (ať už jde o pavouky jako u Rona Weasleyho, mozkomory jako u Harryho nebo Snapea jako u Nevilla), avšak v prostředí, kde nám reálně žádné nebezpečí nehrozí. Ridiculus! A i to vede k tomu, že se naučíme lépe zvládat strach v reálných životních situacích.
Dalším pozitivním efektem strachu je, že posiluje naše vztahy. Když procházíme strachem společně s přáteli nebo rodinou, sdílíme emoce a prožitky, které vztahy utužují. Lidé, kteří společně zažívají adrenalinové momenty, mají tendenci se více sblížit. Tak co takhle první rande ve strašidelném domě?!