Co spojuje kluky, kteří pijí latte?

„Jednou latte macchiato, prosím,“ objednal si nejeden kluk, se kterým jsem šla na rande. Já, milovnice výběrového espressa, jsem vždy jen převracela oči, protože v tomto mléčném nápoji absolutně chuť kávy necítím.

Pozval mě na kafe, protože prý ví, kde ho mají nejlepší. Kdyby se to stalo jednou, dvakrát, třikrát, ale já si vybavuji minimálně pět jinak velmi perspektivních mladých mužů, kteří si můj nejméně oblíbený nápoj z kávy objednali a všech pět mělo něco společného. Nic z toho nebylo.

Samozřejmě, ať si každý pije to, co mu chutná, ale vytahovat se se slovy znám tu nejlepší kavárnu s pražírnou, kde je 100% arabica a pak si dát karamelové latte s extra sirupem, mě vždy přinutí se akorát tak smát. Pokaždé jsem si s těmito nápadníky objednala espresso bez mléka a cukru a pokaždé to obsluha dala na stůl obráceně. Mně latte, jemu espresso. „My si to vyměníme,“ smáli se všichni skoro stejně.

Případ #1: Gay

Když přibližoval latte k puse, zdvihnul malíček a olíznul si jazykem rty. V tu chvíli mi to došlo. Něco se ztratilo v překladu. Já šla na rande, on na přátelskou schůzku. Nic proti gayům nemám, ani si nemyslím, že všichni si ujíždí na podobných nápojích a dělají stejná gesta, ale byl to šok, který prozradila až ta proradná „káva“ plná mléka. Nakonec to vše dobře dopadlo. V kontaktu jsme dodnes, vídáme se, smějeme se, rozumíme si, protože je citlivý, milý a umí naslouchat. Latte pije dodnes.

Případ #2: Znalec kávy

„Věděla jsi, že piccolo je původně z Itálie?“ poučoval mě téměř hned po usazení. „Ne, nevěděla, protože neexistuje,“ řekla jsem si v duchu a s úsměvem přikyvovala. Můj milovník kávy, jak jsem mu přezdívala, si objednal latte macchiato bez kofeinu, což jsem nepochopila už vůbec, když se tak vyzná. Každopádně byl citlivý, milý, roztomilý, ale nic víc tam nebylo. Proč asi.

Případ #3: Zadaný

Od začátku ta schůzka vypadala nadějně. Společné zájmy, smysl pro humor, charisma i atraktivní vzhled. Kávu vynechal a dal si nejdříve čaj. Rozuměli jsme si a já už nás viděla u oltáře. Když jsem dopila kávu a objednala si víno, on se rozhodl, že si tu kávu přece jen také dá. „S přítelkyní si vždy ujíždíme na latéčku, takže vás poprosím o jedno,“ mrknul na servírku a já utíkala od pomyslného oltáře rychlostí blesku.

Případ #4: Tichý jako pěna

Nevadí mi mluvit o téměř jakýchkoliv tématech, ale když je konverzace jednostranná, něco je špatně. Ano, na stole nám opět přistálo jedno espresso a jedno latte. Byl pozorný, choval se jako gentleman, stále se usmíval, ale moc toho nenamluvil. Byl zkrátka jako to kafe. Plný mléčné pěny, po které vám je později tak trošku špatně. Promiň.

Případ #5: Latte art

Tentokrát už jsem to nevydržela a mého doprovodu se zeptala, co na tom latte tak vidí. „Jím i piju očima a když mi přinesou kávu bez latte art, vracím ji,“ vysvětlil mi a já i přes to, že toto umění respektuji a oceňuji, jsem nepochopila tu povrchnost hodnocení třeba jinak výborné kávy. Když jsem se vracela z toalety, viděla jsem ho, jak si hrneček s pěnou s motivem jednorožce fotí na Instagram. „Nemohla by sis objednat také latte, aby to na fotce vypadalo líp než tenhle tvůj tmavý flek?“ zeptal se mě a já okamžitě poprosila o účet. Zde jen třeba dodat, že jsme platili každý zvlášť. Nesplnila jsem totiž jeho požadavky.