Rozhovor: Cesta Elišky Matějkové k make-upu i touze dělat lidi šťastnější

Eliška Matějková je jednou z těch, které české ženy vychovávají k tomu, aby se o svou pleť staraly pečlivěji. Kromě beauty influencerky je však také jednou z nejznámějších make-up artistek u nás. Její práci můžete pozorovat na stránkách módních časopisů, ale také svatbách nebo na mnoha celebritách. Bez Elišky by totiž spousta z nich ani nevyšla z domu.

Kromě práce ji naplňují také její dva koně, seriál Ulice nebo večery s přáteli. Jak ale s make-upem začínala? To se dozvíte v rozhovoru, který vám z velké části poodhalí zákulisí Eliščina života i jejích pracovních začátků.

Mnoho lidí si jde za svým snem od malička, jak to bylo u tebe? Vždycky jsi tíhla ke krásnu nebo k self care?

Jako malá jsem chtěla být módní návrhářkou, což jsem i vystudovala, nicméně vždy jsem se motala i kolem make-upu. Pamatuji si, že jsem byla úplně nadšená z dětských malovátek, které voní po pastelkách, a když jsem začala dělat moderní gymnastiku, make-up a třpytky byly na denním pořádku, i když nám bylo deset. Dokonce jsem v té době měla svůj první make-up kufřík, to bylo něco!

Kdy jsi ale zaznamenala ten moment, kdy sis řekla: Chci se make-upu věnovat profesionálně?

Když jsem byla asi ve třeťáku na střední, máma pořádala charitativní golfový turnaj, kde byly nachystané aktivity i pro nehráče golfu. Mohli jste se tam nechat nalíčit a učesat a když jsem do vizážistického křesla usedla já, začala jsem si s make-up artistkou povídat a tehdy jsem poprvé zatoužila věnovat se make-upu profesionálně. Viděla jsem v tom smysl, dělat ženy krásnější a sebevědomější.

Změnila jsi tedy obor a přihlásila se na nějaký kurz?

Ano, ještě při škole jsem absolvovala kurz základů make-upu, což byl takový odrazový můstek pro to, abych se zorientovala v základech a mohla na nich dál stavět. Bohužel tady ale nemáme žádnou vysokou školu, která by se make-upu věnovala, a tak jsem pokračovala v návrhářství a studiu v Liberci. To bylo ale peklo.

Jak to? Nebavil tě ten pověstný vysokoškolský život?

Právě na něj jsem se těšila, ale žádný se nekonal! Doteď vlastně nechápu celý ten systém kreditů a seminářů. Zkrátka byla jsem tam nešťastná, místo na přednášky jsem chodila na Ještěd a postupem času jsem se rozhodla s tím něco udělat. V tom mi pomohly pravidelné telefonáty s mým strýcem z Kanady, který má zálibu v osobnostním růstu a společně jsme přišli na to, že make-up a celkové zkrášlování lidí je to, co mě dělá skutečně šťastnou. A jelikož ve Vancouveru make-up studovat jde, odletěla jsem do Kanady.

 „Studium na vysoké v Liberci bylo peklo, tak jsem utekla za make-upem do Kanady.“

Jaké to je, studovat make-up na vysoké škole?

Výuka probíhala první tři dny v týdnu, kdy jsme probírali jak úplné základy, tak nejrůznější odvětví make-upu nebo třeba práci ve photoshopu. Nejlepší na té škole byla ale praxe. Na školních nástěnkách byly vylepené letáčky s nabídkami, které se každý den obměňovaly. Od poptávek nalíčení slečen na maturák až po asistenci maskérky u filmu.

Na kterou praxi vzpomínáš nejraději?

Začala jsem přímo v kampusu, kde byl takový malý butik, ve kterém se prodávala kosmetika. Tam mohl kdokoliv přijít a nechat se i nalíčit. Trávila jsem tam celé dny, dbala na to, aby vzorečky byly čisté a vše dokonale srovnané, až jsem se stala historicky prvním zaměstnancem měsíce, to byla sranda.

„Martinu a Bena Renčovi beru jako své pražské rodiče.“

Nakonec ses ale vrátila zpět do Česka. Proč? Nejsou lepší pracovní příležitosti v Kanadě?

To možná ano, ale v Česku jsem doma, mám tu rodinu a kamarády. Už od mého prvního focení po návratu mi pomáhala stylistka a fotografka Daniela Pilná, bez které si svůj život už nedokážu představit. Začala jsem si tady dělat kontakty, spřátelila se s lidmi, jako jsou například fotograf Petr Jandera nebo módní návrhář Lukáš Macháček. Manželé Renčovi zase beru jako takové své pražské rodiče. (smích) Nejde jmenovat všechny, těch lidí, kteří mi pomáhají a mám je ráda, je velká spousta a já jsem vděčná za každého z nich. Je fajn trávit s nimi čas nejen v práci, ale i mimo ni.

Vraťme se ještě ke vzdělávání v oblasti make-upu a školením. Ty sama pořádáš kurzy líčení, o co v nich jde především?

Je to z části psychologie a z části praxe. Nejprve začínáme základy, kdy vysvětlím, k čemu jsou jednotlivé produkty určené a jak si je vybrat – včetně odstínů, značek, konzistencí. Pak si s klientkou ujasníme její potřeby a přesouváme se na praxi. Začínáme tím nejjednodušším make-upem na běžné nošení, kde si ukážeme nanášení produktů i správnou práci se štětci. Postupně začínáme vrstvit další produkty a líčení upgraduji. Poté pleť odlíčím a klientka si vše vyzkouší sama, to je ta nejlepší škola. Průběžně studentku zastavuji a předávám své postřehy. Nakonec projdeme stav její kosmetické taštičky, protože řada žen vlastní super produkty, ale absolutně je neumí používat.

„Nikdy bych nedoporučila něco, s čím jsem nepracovala a neviděla výsledky.“

Jako make-up artistka a influencerka dostáváš hodně kosmetiky k testování. Dokážeš všechno vyzkoušet a objektivně posoudit?

Co se týče mé skincare, tak tu nechávám stále stejnou a jsem věrná značkám Biologique Recherche a Augustinus Bader. Nicméně novinky na trhu testuji na klientech. Mám opravdovou spotřebu kosmetiky a její kvalitu poznám i na jiných pletích, než je ta moje. Nikdy bych ale nedoporučila něco, s čím jsem nepracovala a neviděla výsledky. Co ale vždy zkouším na sobě je extra péče, třeba různé masky nebo ampulky, to mě baví.

Nezvykne si po nějaké době pleť na zajetou skincare rutinu? Jak často ji měníš?

Určitě je dobré produkty měnit v závislosti na stavu pleti, ročním obdobím nebo stresu v posledních dnech. Biologique Recherche má produkty poskládané tak, že se dají kombinovat, takže vždy podle situace vyhodnotím, co má pleť potřebuje. Nemá tak šanci si zvyknout. Obecně složení kvalitnějších krémů se přizpůsobí kožním buňkám přesně tak, jak potřebují. Jsou-li dehydratované, dodají jim výživu. Potřebují-li napnout, udělají to. Vývoj kosmetiky jde neuvěřitelně dopředu, a tak není potřeba si dělat hlavu s častou záměnou produktů. Když vám něco vyhovuje, používejte to.