Kouzelné slovíčko, které najdeme v každém článku o tom, jak si zorganizovat a zjednodušit život: rutina. Prý nám pomůže lépe plánovat, dosahovat svých cílů a cítit se produktivně. Hm, to ale možná jen do chvíle, než začneme na úkor žití odmítat všechno, co by naši rutinu rozhodilo. Jak si tedy dovolit být občas spontánní?
Problémy 21. století: Když jsem moc all over the place, snažím se mermomocí vytvořit rutinu. Když se ji naučím dodržovat, přeroste mi přes hlavu a snažím se z rutiny nedělat dogma. Máte to tak taky?
Nikdy jsem nebyla člověk, pro kterého by rutiny byly přirozené (možná proto mi tak vyhovuje život freelancera?). S postupem času (a s přibývajícími léty) jsem ale alespoň pár základních rutin do svého života aplikovat musela. Dnes mezi ně rozhodně patří ta ranní, která zpravidla obsahuje mytí obličeje a velkou snídani, stejně jako rutina večerní, kdy nevynechávám několikfázovou skincare a masáž obličeje (botox pro chudý). Jednou do týdne si taky ráda zajdu na jógu a udělat Lidl nákup, jednou měsíčně zasednu k počítači a udělám si účetnictví (ble).
Dřív to však bylo rutin mnohem víc – přesný čas vstávání, stejně jako ulehání do postele, čas večeře nebo dny v týdnu, kdy je „dovoleno“ chodit ven a kdy zas ne. A přes to nejel vlak! Vzbudila ses o 2 hodiny později, než jsi chtěla? Hm, tak to asi bude celej den na hov*o!
Když jsem měla v plánu zůstat doma, tak jsem prostě doma zůstala. A co, že mi volala kamarádka že je v ulici a šla by na kafe? A co že kamarádi chtěli vyrazit ze dne na den na chatu? A co že bylo venku hezky a klidně jsem místo sedmifázové skincare mohla jít na večerní procházku? Rutina, žejo!
Přitom když se nad tím zamyslím, mnoho z mých nejoblíbenějších momentů jsou právě ty spontánní – když sedím v pyžamu na křesle a neplánovaně za hodinu vyrážím s kamarádkou na víno. Když místo pracovního dopoledne vyrazím s knížkou do parku. Když místo jógy mám chuť na solo date v oblíbený kavárně, kde napíšu ty nejlepší články (Jako teď? Možná!). Nebo když na jógu naopak vyrazím každý den v týdnu, když na to mám chuť a energii! A hlavně spontánnost miluju i naopak: když někde bloudím po městě a napadne mě zavolat kamarádovi co bydlí o blok dál – vždycky mi udělá takovou radost, když na tu skleničku za těch 20 minut fakt přijde!
Bohužel všechny tyhle okamžiky v příliš přísné rutině zkrátka nikdy nebudou mít svoje místo. A to by byla sakra škoda, ne?!
Tak na sebe nebuďte tak tvrdí a možná se občas namísto rutinního žití zkuste zastavit a zamyslet se nad tím, co vlastně teď opravdu chcete dělat. Rutina vám má život zlehčovat, ne vás svazovat.
O rutině mluví krásně Teri Hodanová v epizodě 2.06 jejího podcastu Aura a i mě inspirovala k napsání tohohle článku – protože je super vědět, že v tom nejste sami. Tak pokud vás téma zajímá i z jiného pohledu, tak si ji určitě poslechněte. <3