Book club: Knížky, které bych si přečetla znovu

Tolik knížek a tak málo času. Tenhle problém má určitě nejeden milovník knih. Tolik příběhů bychom si chtěli přečíst znovu a s jinými pocity, ale kvůli té nekončící záplavě knižních novinek to většinou není možné. Proto jsem sepsala seznam knih, které si jednou (v příštím životě) určitě přečtu znovu.

Měla by sis s někým promluvit

Protože je strašně důležité mluvit.

Lori Gottliebová je jeden den terapeutka… a druhý den se její svět zhroutí a ona sama musí vyhledat péči odborníka. Světový bestseller, který dává čtenáři vtipnou, svěží a přitom velmi upřímnou optikou nahlédnout do světa psychoterapeutické péče z obou stran, ukazuje křehkost a jedinečnost lidského bytí a poskytuje odpověď na otázku, co je v životě skutečně důležité.

Dělám si to sám

Smála jsem se nahlas.

Sedmadvacetiletý (už?!) Martin se snaží. Fakt. Na své blízké si vždy udělá čas, byť na úkor jiných blízkých; články do časopisu, kde pracuje, odevzdává s předstihem, třebaže jsou na hony vzdálené zadání; část výplaty posílá na spořicí účet, aby ji pak před výplatou zase vybral; dobře jí, venku, protože sám uvaří sotva čaj; má členství v posilovně a (evidentně) umí věci podat tak, že vypadají lépe, než jaké ve skutečnosti jsou. To poslední ho naučil Instagram. Je sám. Protože má fóbii ze seznamek a nevypadá zrovna jako Andrés Sanjuan (stojí za to vygooglovat), asi sám i zůstane. Když nad sebou tak přemýšlí, je buď nejlepší, nebo nejhorší člověk na světě. Nemůže se rozhodnout. Najisto ví jediné: Dělá si to sám. A píše si o tom deník.

Vše, co vím o lásce

Protože každý z nás se někdy hledal a cítil se naprosto na hovno.

Nezapomenutelná kniha Dolly Alderton, prošpikovaná vtipem a srdečností, proplétá autorčiny příběhy se satirickými postřehy, nejrůznějšími seznamy, recepty a dalšími výstižnými popisky, v nichž se pozná žena v každém věku. Jako byste četli Deník Bridget Jonesové, jenže tentokrát se to všechno skutečně stalo.

Pohlavní životy siamských dvojčat

Hrozně dobrý!

Svůj román Welsh zasadil netypicky do USA, a hlavní postavy jsou tentokrát ženy. Jedna z nich je Lucy Brennanová, trenérka ve fit centru, která odzbrojí možného vraha, a přivolá tak na sebe pozornost policie a zpravodajských relací. Druhá je deprimovaná, nadváhou sužovaná a manipulativní Lena Sorensenová, která se stane svědkem celé příhody a zapíše se do Lucyina kursu, i když jí jde spíš o její tělo než o své vlastní. Obě ženy se víc a víc sbližují, a to nemůže zůstat bez následků. Krom mimořádných ženských postav se čtenář v románu setká se všemi rejstříky bohatého Welshova arzenálu. Nechybí vražda, zvrácenost, pomsta, spousta sexu a jídla…

Z popela

Smutný a přitom tak krásný.

Tři bratři se vracejí na rodinnou chatu u jezera, kam se dvacet let žádný z nich neodvážil. Přivážejí s sebou urnu s popelem a chystají se tu splnit matčino nečekané poslední přání. 

Osudy a běsy

Nečekaně dobrý!

Nikdy si nezačněte myslet, že někoho opravdu znáte. I když s ním žijete dvacet let. Každý příběh má dvě strany. A někdy se ukáže, že klíčem k dobrému manželství není způsobilost říkat pravdu, ale schopnost udržet tajemství.

Kvítek karmínový a bílý, Michel Faber

Stará Anglie, prostitutky, bída a láska.

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens.