Redakce Vyzpovídali jsme část naší Zákulisní redakce ohledně jejich svátků – konkrétně často přeceněnovaných oslav nového roku. Tak jak Silvestra slavíme my? A s jakým cílem vcházíme do 2024?
Co dělá Zákulisní redakce na Silvestra?
Josi: Potom, co jsem minulý Silvestr naprosto odignorovala a zalehla do peřin hned po tom, co jsem si pod stolem dala 12 kuliček hroznového vína, jsem moc ráda, že letos Silvestra oslavím společně s blízkou kamarádkou. A plán máme jen si to pořádně užít! Jestli jen doma, venku, v baru, ve dvou nebo v partě, to se ještě uvidí…
Anička: Během dne se chystáme na výlet do přírody. A večer strávíme nejspíš na gauči u filmu s vínem v ruce.
Kačka: Budapešť je evidentně V Zákulisí populární (přečtěte si o tom tady!), protože na Silvestra tam razím pro změnu já. Má bývalá spolubydlící z mých dob bydlení v Amsterdamu odtud pochází a pozvala mě, takže se těším na zážitek à la “místňák”.
Emma: Třetím rokem pojedeme s partou kamarádů na naší oblíbenou chatu. Budeme hrát hry, chodit na procházky, popíjet a zkoušet všechny druhy pomazánek, které přivezeme. Chata je víceméně mimo civilizaci, takže si to opravdu užijeme spolu, v klidu, podle nás.
Anežka: Silvestr budeme trávit v Thajsku poflakováním se na pláži a užíváním sluníčka!
Vstupujeme do roku 2024 s novoročním předsevzetím?
Josi: Obecně se snažím si nějakým způsobem určovat cíle a směřování mých kroků v průběhu celého roku, takže mám přímo k novoročním předsevzetím takový ambivalentní vztah. Každopádně si kladu za srdce plnit v roce 2024 následující: méně se stresovat, žít více přítomným okamžikem a zlepšovat se v práci, která mě baví. Taky víc číst, cestovat, poznávat, chodit ven a trávit čas s přáteli. Zkrátka v sobě nést velmi snesitelnou lehkost bytí.
Anička: Jsem rozený plánovač, a i když bych to předsevzetím úplně nenazývala, nějaký plán si dělám vždycky. A posledních pár let je to vlastně pořád stejné – hledání balncu mezi prací a osobním životem. Zároveň přemýšlím, čeho bych ráda dosáhla, kam bych se chtěla podívat, nebo co už mě naopak neláká nebo nebaví a ráda to nechám plavat.
Kačka: Asi nic vyloženě novoročního, ale obecně se snažím pracovat na svém způsobu myšlení. Míň se podceňovat, víc jednat (a ne čekat až bude ten ,správný čas’) a taky zlepšit disciplínu. Ono to spolu vlastně všechno docela souvisí a dalo by se to shrnout asi takhle: nepodkopávat sama sobě nohy na cestě za svými cíli.
Emma: Novoroční předsevzetí nemám a nikdy jsem ani neměla. Spíš se vždycky ráda ohlídnu zpátky na tu práci, kterou jsem za poslední rok udělala, na všechno to hezký i ne tak hezký, co se mi za ten rok stalo a kam mě to posunulo, co mi to dalo. Vždycky se soustředím jen na tu vděčnost – ať už za vzpomínky a lidi, které jsem v tom roce získala a měla, nebo že už je ten rok u konce, haha. Pocitově otevírám nový čistý list a jsem jen zvědavá, jak se popíše.
Anežka: Rok co rok jsem si předsevzetí pečlivě plánovala, psala si seznam a brala to celkově dost vážně. Pokud se mi něco nesplnilo, znamenalo to pro mě zklamání a stres. Uvědomila jsem si, že tudy cesta nevede. Posledních pár let se vždycky o půlnoci nadechnu a řeknu si: ,,Zvládneš to, bude to skvělý rok”.
