Anna Basiková Cena Anděl za Objev roku, živé vystoupení, kdy visela hlavou dolů ve Veletržním paláci, účast na Eurovizi, plakát na Times Square a zubní kartáček jako symbol vztahu. O kom je řeč? Přeci o energií přetékající zpěvačce Annabelle.
Annabelle nedávno představila svůj nový singl Toothbrush, který vznikal na mezinárodním songwriting campu. „Singl je o trust-issues, o takové té přehnané nedůvěře v někoho, do koho se zamilujeme. Přitom je na něm všechno správně, možná až příliš, a proto hledáme ten háček,“ vysvětluje Annabelle.
Název písně má ale ve skutečnosti mnohem hlubší význam – vyjadřuje symbolický začátek vztahu. „Když s někým začínáš, doneseš si k němu kartáček a necháš ho tam. A když se rozejdete, tak ti potom jeho kartáček zůstane a ty ho jdeš hodit do koše,“ říká zpěvačka. „Track ale končí větou, že je někdo novej a jinej a k němu si přece jenom zase kartáček donesu,“ dodává. O produkci singlu se postaral Ondřej Fiedler aka fiedlerski, se kterým zpěvačka už nějakou dobu tvoří pár.
Jak začínáš svůj den?
Snažím si držet stejný budíček každý den, včetně víkendů. Vstávám v 7:30, pokud nemám večer předtím nějaký delší posezení, haha. Vstanu, zacvičím si buď jógu, nebo taneční kardio, dím si studenou sprchu, pustím si muziku. U toho dělám snídani, což je většinou ovesná kaše s banánem a arašídovým máslem navrch. S tanečním kardiem jsem začala kvůli tomu, že při prvních koncertech jsem zjistila, že je jóga sice úžasná, ale pohybuju se jako prkno a ještě se u toho zadejchávám, haha. Takže „óm“ šlo trochu stranou a dávám si jógovou lekci jen jednou za čas jako relax.
Co je největší benefit tvojí práce?
Svoboda. Pracuju podle toho, jak dobře si to rozvrhnu a rozplánuju. Navíc nevěřím na produktivitu ve formě osm hodin před počítačem. Naopak. I když třeba pracuju, tak se snažím se u toho průběžně zvedat, chodit, líp mi to myslí. Dovolím si třeba klidně po obědě nějakou dobu číst, protože vím, že kdybych si sedla hned za obrazovku, tak sice budu působit víc pracovitě, ale taky budu po tom jídle prostě prokrastinovat a koukat do mobilu, takže si radši místo toho přečtu kousek dobrý knížky. A jelikož jsem svůj vlastní šéf, mám pro svoje potřeby pochopení.
Co bys nikdy nesdílela na sociálních sítích?
To je dobrá otázka, protože toho sdílím čím dál tím víc. Až mě to trochu děsí. Například na TikTok dávám skoro všechno a když tam nedávno začal častěji chodit můj přítel, tak jsem se úplně zhrozila, že mi kouká na videa, haha. Chráním si rodinu, tu moc nesdílím.
Čí plus 1 bys chtěla být?
Rozhodně mýho kluka!
Co obvykle obědváš?
Přecházím teď postupně na takovou polo-veganskou stravu, takže ještě svůj jídelníček hledám. Ale nejvíc mi chutná zelenina, třeba brokolice, hrášek, ředkvičky, rajčata, květák. Takže je to většinou takovej mix veškerý zeleniny, co mám zrovna v lednici.
Čeho se bojíš?
Asi selhání. Občas sama sebe děsím představováním si sebe sama třeba o 20 let později, jak jsem úplně zatrpklá, zakomplexovaná neúspěšná ženská, co na všechny nadává jen proto, že se jí nepodařilo uspět. Ale snažím se teď tyhle moje představy eliminovat a nahradit je vždycky něčím pozitivním, protože věřím, že přitahujeme to, na co myslíme. Takže si řeknu: No a nebo třeba nebudeš příšerná zakomplexovaná ženská, ale naopak mega úspěšná žena v muzice, budeš spokojená, budeš dobře vydělávat a budeš úplnej vzor to follow.
Co o tobě moc lidí neví?
Trpím hybermobilitou (enormní kloubní pohyblivost, pozn. red.), což má ale spousta lidí. Ale co je na tom vtipný u mě je, že se mi kvůli ní strašlivě prohýbaj prsty na rukou a neumím je úplně narovnat. V dětství jsem se za to hrozně styděla a teď je to takovej můj trik na pobavení lidí na party, haha.
Jak řešíš svoje bad days?
Od mýho kluka jsem se je naučila příjímat. Všechno nejde pořád jen nahoru. Občas to jde dolů. Snažím se uklidnit, protože jsem většinou kvůli tomu na sebe naštvaná. Koupím si comfort snack, třeba zmrzlinu s cookie dough, to miluju. A snažím se nějak zdárně přežít i ten špatnej den. Mega pomáhá muzika, samozřejmě. Glimpse Of Us od Jojiho je přesně ten song, co bych si pustila během zlýho dne a cejtila úlevu.
Kdo je tvoje pravá ruka?
Na lidi ve svým životě mám obrovský štěstí. Takže můžu hrdě říct, že těch rukou mám několik. Můj kluk je moje podpora a inspirace, moje nejlepší kámoška mě vždycky vyslechne, vždycky tu pro mě je. Pomoc bych našla u všech svých kamarádů asi proto, že jich sice nemám moc, ale zas je to pouto hlubší.
Co uděláš jako poslední, než jdeš spát?
Vypiju sklenici vody a nastavím budík.
V zákulisí, nebo na pódiu?
Na pódiu.
Ráno, nebo večer?
Ráno.
Zvát, nebo se nechat pozvat?
Když mám za co, tak zvát!
Hodně, nebo málo?
Hodně.
Experiment, nebo klasika?
Experiment.
