Anna Basiková Letošní rok byl opravdu dramatický. Z covidu jsme skočili rovnýma nohama do hospodářské krize a stres nám kromě války na Ukrajině způsobovala (a nejspíš ještě dlouho bude) taky inflace. Co rostoucí zdražování energií a ostatních nákladů způsobilo? A jaký vlastně byl rok 2022 na pracovním trhu?
Největší událostí na pracovním trhu bylo bezpochyby zahájení postupného propouštění. Tento trend bude nejspíše pokračovat i v příštím roce a dotkne se zhruba každé páté firmy. Hospodářský pokles zapříčiněný vysokou inflací a drahými energiemi způsobil rostoucí náklady na výrobu a útlum nových i stávajících zakázek. Krize se tak dotkla nejen výrobních závodů, jako jsou sklářství, pekárenství, textilky nebo zbrojovky, ale také technologických firem, mezi které patří Meta, Google, Apple nebo Tesla.
I přes spoustu negativních událostí jsme ale mohli být letos svědky řady pozitivních novinek. Třeba prodloužení otcovské dovolené, zvýhodnění zkrácených úvazků nebo přípravy novely zákona upravující home office.
Delší otcovská dovolená a sleva na pojistném pro zkrácené úvazky
S počátkem nového roku přišla pozitivní zpráva. Novopečeným otcům se prodloužila jejich dovolená na dvojnásobek, tedy z jednoho týdne na dva. Otcovskou dovolenou přitom do té doby nabízelo pouze 90 zemí ze 187. „Česká republika je na dobré cestě, ještě však není vyhráno. Ve Skandinávii mohou totiž otcové s rodinou trávit doma i celý rok,” komentuje odborník na pracovní trh a CEO Welcome to the Jungle Honza Klusoň.
Právě návrat do práce po rodičovské dovolené rozproudil další důležitou debatu. Ta se týkala zkrácených úvazků, které by návrat do práce mohly usnadnit. Česká republika totiž v regionálním měřítku zaostává. Například v Nizozemí využívá zkráceného úvazku přibližně 37 procent pracovní síly, zatímco u nás to je pouze okolo 10 procent.
Nová legislativa přinese od ledna 2023 atraktivnější variantu. „Zaměstnavatelům poskytne slevu na pojistném ve výši 5 procent, a to pro rodiče dětí do 10 let, studenty, lidi mladších 21 let a pracovníky nad 55 let. To pomůže nejen novopečeným rodičům, ale i seniorům nebo studentům,” říká Klusoň.
Home office a čtyřdenní pracovní týden
Poslední projednávanou legislativní změnou, která v českém prostředí rezonovala, byla paušální částka, kterou by zaměstnanci dostávali za práci z domova. Tyto příspěvky, které by měly pokrýt například energie, již některé firmy v nedávné době zavedly.
Stále se však jedná o kapku v moři. „Problém je, že by mohlo dojít ke zpřísnění interních podmínek, za jakých si bude moct zaměstnanec home office vzít,” komentuje situaci Klusoň. Na standardní home office si tak budeme muset nejspíš ještě nějakou dobu počkat.
Jak najít v práci štěstí a spokojenost a proč hledání vášně není nejlepší nápad? Čte zde.
A bohužel i na jednu oblíbenou novinku ve světe. Čtyřdenní pracovní týden se letos začal projednávat v Belgii a testovat ve Velké Británii. Spočívá ve zkrácení pracovní doby na jedné straně a zvýšení produktivity a optimalizace pracovních procesů na straně druhé.
Přestože tento krok vyžaduje dlouhé přípravy, dopady čtyřdenního pracovního týdne jsou jednoznačně pozitivní. Zaměstnanci jsou spokojenější, zdravější a šťastnější. Nás se to ale zatím netýká. Češi totiž v současnosti napracují o více než 100 hodin ročně více, než je průměr v Evropské unii.
