Chatujeme: Jsme protivný sprostý holky?

Tohle je náš malý experiment. Rády si spolu povídáme, pijeme u toho víno a taky hodně filozofujeme. A tak jsme se rozhodly některé naše myšlenky hodit na papír. Respektive do kyberprostoru. Začaly jsme si chatovat a zkoušíme, co to udělá. Příjemnou zábavu.

Klárka: Přijde mi, že v okolí mám čím dál více protivných lidí, co si jen stěžují na život, práci, vztahy, a tak mě napadá, neděláme to náhodou taky? Nejsme jen další protivný sprostý holky?

Josi: Sprostý jsme určitě, teda minimálně já s Aničkou. A protivný asi občas taky, ale toho se snažím vědomě vyvarovávat. 

Anička: Asi je dobrý si jednou za čas uvědomit, jestli to děláš, nebo neděláš. Jak  ale poznáš, kdy reflektuješ negativní události v životě a kdy si prostě jenom stěžuješ? Kde je ta hranice? 

J: Myslím, že je normální, ba dokonce zdravý, ventilovat mezi nejbližšími to, co se nám v životě děje. A holt když jsou to spíš špatný věci, tak je pak člověk dost negativní. Hranice leží tam, kdy už polemizováním a sdílením nemůžeš přijít na nic nového, nemůžeš sebe ani druhého ničím obohatit, přinést nový pohled na věc či východisko a zkrátka jen jedeš jak zaseknutá gramofonová deska. 

A: A jak nebo čím bojujete proti té protivnosti? 

J: Vědomě. Často se po době truchlení nachytám, že už tím otravuju i sama sebe. Venku svítí sluníčko, zpívaj ptáci, dám si dobrý kafe a do uší nový album a stejně jsem nasraná. Tak si říkám: “Wtf, vždyť si to dělám sama. Tak co mi je?” Život je dost těžkej sám o sobě, tak pokud si ho nechceš ještě sám ztěžovat, musíš si holt občas stěžovat! Ale jen určitou dobu. 

K: Já proti ní bojuji tak, že jí prostě nedám šanci. Vždycky máme v životě milion dalších skvělých věcí, za který bychom měli být vděční. Ty si často opakuji a upínám na ně pozornost. Buďme ale upřímný, na co si aktuálně stěžujete vy?

A: Dost často že mám moc práce a málo času. Ale práce mě baví a navíc jsem už před pár lety zjistila, že tohle je třeba jedna z věcí, který lidi nezajímá. Moc pracuješ? A co jako… Nemusíš to dělat. Takže si vždycky postěžuju jenom tak sama pro sebe a snažím se tim už nikoho nesrat. Jinak se asi snažím moc nefňukat.

K: Nemám čas je podle mě nová forma odpovědi na otázku, jak se máš a často ji používám i já sama. Protivná jsem v poslední době byla především proto, že jsem měla vysoká očekávání od vztahu, který jsem si s někým novým budovala. A nevyšlo to.

J: Poslední týdny byly pro mě dost náročný v práci, takže jsem byla dost protivná (i sprostá). Nicméně mi to sdílení (stěžování si?) dost pomohlo si vším projít, kamarádi mi dodali nadhled a podrželi mě. Ale to období se (snad!) chýlí ke konci, a tak bylo na čase si dát stopku. Takže momentálně snad na nic! Mít ve svém okolí lidi, kteří si stěžují permanentně je totiž neudržitelný.  

A: Naprosto souhlasim! Mám kamarádku, která si neustále na něco stěžovala, když jsme spolu někam šly, tak pomalu za celý večer neřekla nic pozitivního, všechno bylo špatně, všichni se měli líp než ona. A tak byla pořád otrávená. Už půl roku jsme se neviděly. Mrzí mě to moc, ale už jsem to prostě nedávala… 

K: Vlastně jsem zažila něco dost podobného, Aničko. Důvod, proč se teď s některými kamarádkami vídám míň, je v tom, že jsme se přestaly tolik smát, ale o to víc si stěžovat. Nedávno jsem řekla, že jsem teď opravdu šťastná a mám se fajn a holky nevěděly, co na to říct. Najednou jsem se cítila já jako ta protivná, která nezapadá do kolektivu.

J: Řeklas jim někdy, že ti to vadí? Že si konstantně stěžují na něco, co mohou změnit?

K: No jasně, od toho kamarádky jsou a já mám vždy dost přímočaré řešení. Štve tě práce? Odejdi. Neshodneš se se spolubydlícími? Tak se odstěhuj. Proč setrvávat v něčem, co ti znepříjemňuje život a bere ti to nejcennější, co máš – tvůj čas? 

J: Přesně. V tom vidím celé poselství – stěžovat si v průběhu změny stavu je v pořádku, člověku to dodá nový pohled na svět a sebevědomí změnu učinit. A hlavně se k tomu potom už nemusí vracet, může tu kapitolu uzavřít a jít dál. Pokud je protivnej i potom, případně si chce zachovat svůj protivnej status quo, tak to už je toxic. A s takovejma jedině do Burn Book!

K: Komu není rady, tomu není pomoci. 

A: Pokud ti něco vadí, tak to změň. A nemel o tom furt!

V minulém díle jste viděli: Chatujeme: Jak jsme dostaly výpověď

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.