Když potkáte Honzu, hned si kromě jeho dokonalého make-upu všimnete neuvěřitelné síly a charisma, které z něj vyzařují. Za jeho vybudováním však stojí dlouhá cesta, kdy se po malých krůčcích hledal, až se našel v umění dragu. Vystupuje jako Fatale Vanity, která je drzá, talentovaná a neuvěřitelně sexy.
S Honzou jsem si popovídala o dragu obecně, jeho cestě k němu i české drag scéně a doufám, že vám třeba právě tento rozhovor s jedním z nejsrdečnějších a nejsilnějších lidí, které mám tu čest znát, pomůže tomuto umění lépe porozumět a že se příště potkáme pod pódiem!
Drag je popsán jako vystoupení oslavující feminitu, maskulinitu či jakýkoliv jiný gender. Drag queen je osoba vystupující feminně, drag king naopak maskulinně. Jeho kořeny sahají do 20. let a New Yorku, ve kterém se zrodila tzv. Ball culture. Na těchto „bálech“ se scházeli převážně členové LGBTQ komunity, často s afroamerickým či latinskoamerickým původem a soutěžili v jednotlivých kategoriích – tancovali (hlavně taneční styl vogue), pózovali, lip-syncovali (předstírání zpěvu), zkrátka se snažili v opojení třpytek, opulence a vzájemné podpory uniknout od tehdy dost nepřející reality. O historii ball culture krásně pojednává seriál POSE nominovaný na ceny EMMY.
V posledních letech drag nejvíce zpopularizoval RuPaul a jeho Drag Race, což je americká reality show, ve které proti sobě soutěží drag queens v mnoha kategoriích – od herectví, přes zpěv až do šití vlastních kostýmů. Právě Drag race krásně ukazuje, jak může být drag rozličný: může být komediální, připomínající kostým, napodobující celebrity, velmi feminní, zkrátka dovoluje jednici se volně vyjádřit přesně tak, jak je mu příjemné.
Jak bys popsal českou drag scénu? Kolik je u nás hausů (drag rodin)? A je drag výsada Prahy?
Drag rozhodně nejde popsat jednou větou. Každý umělec má ve své komunitě svoje místo, svůj styl a není nikomu podobný. Každý z nás vnímá drag jako určitou formu sebevyjádření a doslova si vytváří svůj vlastní charakter. Haus, (doslova Hausem), je podle mě v Česku jenom jeden. Pokud jich je, víc tak se omlouvám, ale moje informace nesahají za hranice Prahy. Čímž odpovídám na další otázku – ano, myslím si, že drag je výsadou Prahy, protože tu máme nejvíce eventů a možností se ukázat na pódiu. Pomalu ale jistě se však drag dostává i do ostatních měst, tam se však jedná spíše o nárazové akce. Co se týče samotných drag queens, tak ty jsou samozřejmě i mimo Prahu, jen málokdy mají možnost vystupovat.
Jak dlouho se dragu věnuješ?
Aktivně dva roky. O dragu jsem se dozvěděl asi sedm let zpátky, kdy jsem se začal koukat na Rupauls drag race, což je americká show pro drag queens. Už před dragem jsem se hodně aktivně věnoval make-upu a vždycky jsem chtěl, aby mě lidi viděli a vnímali jako někoho, kdo dělá show.
Jak jsi začínal?
Nejdřív jsem si koupil paruku a chtěl jsem zjistit, zda dokážu udělat hezký drag make-up. Postupně jsem zkoušel kupovat i nějaké dámské oblečení. Když jsem v sobě začal cítit tu queen power, zkontaktoval jsem se s vystupujícími queens z klubu Friends, sjednal si s nimi první zkouškový večer a šlo se na věc. Nevěděl jsem, jestli to bude pro mě, ale hned po prvním vystoupení se ve mně začala hromadit strašná energie a síla. To byl a stále je pocit k nezaplacení.
S jakými nedorozuměními o dragu se nejčastěji potkáváš?
Často si nás lidé pletou s travesti. Velká část lidí se mnou může nesouhlasit, ale za mě je to prostě rozdíl. Drag je v 99 % autentická tvorba vlastního charakteru, která se nesnaží nikoho imitovat nebo zesměšňovat. To ale neodepírám travesti umělkyním, které dragu pomohli už tím, že v 90. letech tady začaly vystupovat a šířit povědomí o takové formě vystoupení. My jako drag queens vytváříme vlastní profil, vlastní vystoupení, které ne vždy musí být vtipné nebo taneční.
Jaké jsou styly dragu?
Jako drag performer můžete dělat v podstatě jakýkoli styl se vám zlíbí. Kreativita je neomezená a záleží pouze na vás. Některé drag queens rádi vypadají jako ženy. Snaží se co nejblíž přiblížit k ženskému obličeji i stylu. Někdo má rád přehnaný make-up a šílené barevné kostýmy, takže jejich styl je víc camp, spooky queens, showgirls, burlesque… Je toho tolik, že nejde spočítat všechny typy stylů, které drag obsahuje.
Kdo je tvé alter ego Fatale?
Každý asi nevidí tak silné rozdíly jako já, ale jsou tam a jsou obrovské. Fatale se od Honzy liší především tím, že se ničeho nebojí. V klubu ji hned vidíte, slyšíte, cítíte z ní respekt a řekl bych i takovou temnější energii. To, co jako Fatale předvádím na shows, by Honza nikdy neudělal, jelikož Honza nemá takovou sílu a seběvědomí. A to je absolutně v pořádku, protože to je taky jeden z důvodů, proč Fatale existuje. Můžu se chovat jako někdo jiný, jako moje druhé já. Jako Honza také nejsem zdaleka tak kontaktní, jako když jsem Fatale.
Přečtěte si další rozhovory!
Jak vypadá typický look a outfit Fatale?
Rozhodně to jsou dlouhé rovné vlasy po zadek, černý outfit v jakémkoli provedení, vysoké boty, silné tmavé oči a dlouhé řasy. Většinou i nějaké doplňky, například baret nebo brýle. A jako jedna z mála s sebou mám vždycky nějakou kabelku, na to si potrpím!
Jak dlouho se připravuješ na show?
Příprava se hodně odvíjí od celého dne. Někdy pospícham po práci domů a maluju se pomalu ve dveřích, někdy mám prostě celý volný den a mám chuť a čas se doopravdy připravit. To se pak připravuju přibližně dvě hodiny, pokud nedělám opravdu něco šíleně náročného, co se make-upu týče. Paruky si připravuji vždy den předem.
Jak je to s pronouns? Máme drag queens oslovovat v ženském rodě?
Co se zájmen týče, tak já mám víc než jasno. V dragu mě oslovujte v ženském rodě a mimo něj to můžete střídat. Vzhledem k tomu, že i já sám o sobě občas musím mluvit v ženském rodě, tak se mi to samotnému plete. Samozřejmě mi nevadí mužský rod. Jsem kluk a necítím se jako holka. Jenom dělám drag.
Panuje mezi drag queens rivalita?
Podle mě panuje taková ta přirozená soutěživost, neřekl bych rivalita. Samozřejmě, že když vystupujete a přijde vám, že jste mohli být lepší a po vás jde někdo, komu to vyjde na jedničku, tak jste z toho trochu nesví a porovnáváte se s ostatními. Je to ale k ničemu, jelikož nikdy nikdo neudělá stejnou show jako vy. Ani jedna queen si není s tou druhou podobná, takže je to lepší pustit z hlavy. Každý umíme něco lépe než ostatní a máme hromadu věcí, které se můžeme zase naučit od ostatních.
Mohou drag dělat i ženy?
Drag může dělat absolutně kdokoliv.
Kdo je tvá inspirace?
Jakákoliv silná, seběvědomá žena, co se nebojí chytit svět za koule. Většinou je to někdo výrazný, smyslný, kontroverzní. Určitě i ostatní queens mě v nějakých ohledech inspirují, ať je to po vizuální, taneční či názorové stránce.
Jak se vypořádáváš s hatem?
Mě hate nijak netrápí. Nikdy se mi neděje, že bych seděl doma po show a brečel. Co se týká hate komentářů online, těch je samozřejmě mnohem víc. Buď je ignoruju nebo zareaguju nějak vtipně. Mě hejtovali lidi dávno před tím, než jsem s dragem začal, takže mě jen tak někdo nerozhodí. Nebojím se hájit jak sebe, tak ostatní. Typy komentářů jako „buzno“ nebo „nechutný“ nemá cenu řešit. Ztráta času.
Co bys doporučil lidem, kteří chtějí s dragem začít?
Než vlezeš na stage, přilep si paruku a kup si nějaký kvalitní pár bot. Nikdo nechceme zapůsobit plešatou hlavou nebo pádem na hubu. Tyhle věci jdou ovlivnit, tak tomu zkus předejít. Pro začátečníky je lepší, když se nejdřív pokusí dát se doma nějakým způsobem „dohromady“, než hned vylézt na stage, protože ta reakce lidí nemusí být pozitivní a to by je mohlo odradit. Je to spíš na ochranu sebe samého. Určitě se bych taky doporučil nebát se požádat o radu zkušenější queens. Konkrétně mně můžete kdykoli napsat a já se budu snažit poradit, pokud budu vědět jak. Kdo se neptá, neví. Kdo nechybuje, nikdy se nezlepší.
Dá se dragem v Česku uživit?
Myslím si, že tato otázka není položena správné queen, jelikož já se dragem neživím. Máme tu ale stabilní queens, které drag mají jako práci na plný úvazek.
[…] J: Yes, spicy témata we like! Ale určitě i spousta krásných rozhovorů – ať už se stylistou Filipem Vaňkem, striptérkou Syybilou nebo drag queen Fatale Vanity! […]