Film Elvis: Geniální koncert plný strhujícího herectví i pastva pro oči

Ať už se budete chtít schovat před deštěm nebo vedrem, kino je vždycky dobrá volba. Zvlášť v době, kdy v něm hrají takové pecky. Jednou z nich je i očekávaná hudební novinka o životě krále Rock ‚n‘ Rollu Elvise Presleyho od režiséra Baze Luhrmanna s úžasným Austinem Butlerem v hlavní roli. Že by se stal film Elvis dalším dechberoucím Bohemian Rhapsody nebo Velkým Gatsbym?

Troufám si tvrdit, že tak zásadních hudebních velikánů formátu Elvise Presleyho, Freddieho Mercuryho, Michaela Jacksona, Whitney Houston nebo skupiny Beatles není v dnešní době tolik, a proto mě nepřestává mrzet, že jsem jejich koncerty nemohla slyšet a zažít na vlastní kůži. Naštěstí ale vznikají filmy, které mi tyto životní zážitky dokážou velmi autenticky a uvěřitelně zprostředkovat. Filmová novinka Elvis je toho důkazem.

V hlavní roli příští držitel Oscara

Od první scény a tónu budete chyceni. Jak do atmosféry doby padesátých let v Memphisu, geniální hudby spojující černošský spirituál, blues a country, tak do ohromujícího šarmu hlavní postavy, kterou naprosto geniálně zahrál Austin Butler, jemuž právem náleží přezdívka dalšího Leonarda DiCapria. Myslím si ale, že se Austin dočká Oscarové sošky dřív než on, ale to předbíhám.

Upřímně jsem si moc nedokázala představit, co na tom Elvisovi všechny ty jeho fanynky měly. Vždycky jsem ho vnímala jako takovou atrakci Las Vegas, skvělého tanečníka, ale více než sexy mladíka spíše jako voskovou figurínu. Jakmile jsem se ale do jeho obdivovatelek dokázala díky skvělému audiovizuálnímu zážitku převtělit, bylo mi to jasné hned.

Láska na první záběr

Charisma, které na vás dolehne skrz plátno, bylo díky skvostnému herectví obrovské. Vzhled, pohyby, zpěv, ale i takový ten pocit, který máte u věcí, které se vám líbí tím, jak jsou zvláštní. Bylo to jasné, zamilovala jsem se do Elvise. A byla to láska na první záběr.

Film Elvis může svou kvalitou připomínat úspěšný hudební film Bohemian Rhapsody, který měl premiéru v roce 2018, nicméně představen byl ještě čtyři roky před ním. Po dvou režisérech a scénáristech, pro které byl příběh krále Rock ‚n‘ Rollu těžko uchopitelný, se příběhu ujal známý režisér snímků Romeo a Julie, Moulin Rouge! nebo Velký Gatsby Baz Luhrmann.

Ten dokáže z filmu udělat natolik strhující dílo, od něhož budete odcházet stejně nadšení jako z koncertu vašeho hudebního idolu. Režisér sice za posledních 30 let realizoval pouze šest celovečerních filmů, tím ale jen dokazuje, že kvalita skutečně vítězí nad kvantitou.

Pohled z jiného úhlu

I jeho přístup vyprávění je něčím jiný. Místo pronikání do hluboké psychiky hlavní postavy se na celou jeho kariéru díváme očima zpěvákova kontroverzního poradce Toma Parkera, kterého ztvárnil legendární Tom Hanks. Toho byste ve filmu téměř nepoznali, je plešatý, tlustý, slizký a hlavně manipulativní. Sám herec o této roli řekl, že jde o největšího záporáka v jeho kariéře. Za mě je to po dlouhé době osvěžující uchopení vypravěčské role, která vás na konci přinutí hledat paralely mezi ním a božským Elvisem.

Každé časové období nebo kapitola Elvisova života ve filmu vyvrcholí brilantním hudebním číslem, u kterého má nutkání se pohupovat i ten nejnaštvanější divák. Zásluhu na tom mají nejen geniální songy, ale především Austin Butler, který má záviděníhodné hudební, ale i taneční nadání.

Harry Styles jako Elvis?

S rolí však původně byla spojovaná jména jako Aaron Taylor-Johnson, Miles Teller, Ansel Elgort nebo Harry Styles. Bývalá Elvisova žena Priscilla Presley si zase přála, aby v díle byla ztvárněna Lanou Del Rey, nicméně ji nakonec hraje Olivia DeJonge, která mě na plátně baví úplně nejmíň. Ale je to možná i kvůli velmi detailní a nádherné scéně jejího prvního polibku s Elvisem, který ji budete závidět i vy.

Neméně důležitý je také celkový vizuální dojem, který z filmu budete mít. Podobně ohromená jsem byla u posledního Luhrmannova filmu Velký Gatsby, který by se též dal popsat slovy jako pastva pro oči, vizuálně strhující zážitek, ale i jako neskutečně naleštěné radovánky. I zde najdete Elvisovy pecky namixované s moderní hudbou, například s Eminemem nebo Dojou Cat. Skvělé jsou kostýmy, kamera a hlavně střih.

Pro skutečný zážitek do kina

Právě střih je jednou z libůstek, který si stojí za to vychutnat. Je hravý a kreativní. Schválně se při některých scénách zkuste soustředit jen na něj a na kameru. Právě díky nim si totiž budete připadat jako byste právě byli v Las Vegas a bláznivě šíleli po králi Rock ‚n‘ Rollu.

A to nejdůležitější na závěr. Pokud chcete mít z filmu natolik silný a úžasný zážitek jako já – jděte na něj do kina. U takto kvalitního díla potřebujete zažít i vyladěný zvuk, který jsem poprvé měla tu možnost slyšet v Dolby Atmos sále a bylo to teda něco!

Elvisův sametově zabarvený baryton nevynikne nikde líp. Ve spojení s filmovým plátnem si tak můžete být jistí, že si film vychutnáte opravdu na maximum a budete na něj chtít jít ještě minimálně jednou. Dávám 10 z 10!