Klára Dedková S pojmem ageismus jste se už možná setkali. Označuje stav, kdy jsou kvůli věku znevýhodňovaní především starší lidé. Jaké to ale je, když jeho dopad pocítíte na sobě? Navíc ve věku, kdy je vám pouhých 20?
Přidat si pár let navíc je zvlášť pro ženy nepochopitelná situace. Každá přece chceme vypadat mladší, což podle mnohých přece nutně znamená krásnější. Blbost. Já sama jsem si už od dob své první práce byla donucená roky přidávat.
Jako by těch pár let navíc v sobě bezpodmínečně ukrývalo více zkušeností, přirozený respekt a samozřejmě moudrost. Už od školy si proto nepřestávám klást otázku, zda je vyšší věk víc než vyšší kvalifikace, nebo dokonce lepší dovednosti a bohatší zkušenosti.
Přes noc třicítkou
Když jsem měla ve dvaceti letech vést celou redakci časopisu, vymazala jsem datum narození z životopisu. Snad kvůli respektu, který jsem si mohla snadněji vybudovat vysokými podpatky s monogramem Louis Vuitton, než odhalením tajemství, že je mi pouhých dvacet.
Na otázku „Kolik, že ti vlastně je?“ jsem svým kolegům neodpovídala a spíš tak kroužila kolem. Chápali to, protože ženy přece o svém věku nemluví. K mému štěstí si dokonce pár z nich myslelo, že mi je jednou tolik, ale starám se o sebe, a tak vypadám na třicet. Pomohly mi i brýle, které když jsem si vzala na poradu, prosadila jsem si víc témat.
Svůj věk říkám s daleko větším klidem od doby, co jsem na dortu sfoukla 25 svíček. Za tu dobu jsem se bezpochyby naučila mnoho nového, ale to zásadní, včetně dosaženého vzdělání, zůstalo. Najednou ale byla má práce ceněná více penězi, vyšší pozice přišly tak nějak samy, a to hlavně proto, že už mi bylo trošku víc. Paradoxní, co?
Pokud to takhle půjde dál, stanu se prezidentkou? Ne, nejvyšší ústavní funkce se totiž může vykonávat až od 40 let. Jasně.
Konec stereotypům
Jestli mě něco vytáčí, je to bezmoc a marnost, které pramení ze zažitých stereotypů. Pojďme s tím bojovat třeba tím, že je nebude živit a používat. Zkuste se příště, až budete hledat zaměstnance do své firmy, nebo nastavovat věkovou hranici na Tinderu (haha), pozastavit nad tím, jak by se změnil náš názor na dané lidi, kdybychom neznali jejich věk.
Soustřeďte se víc na to, jak dotyčný umí komunikovat, co umí, kolik zemí procestoval a kde všude pracoval. Věřím, že vám to dá víc než vyplněná kolonka data narození. A pokud bude někdo naopak starší, nepište mu před pozici senior.
Možná znamená vyšší platové ohodnocení, ale mlaďochům to může ničit ideály. Třeba o tom, že jako mladí nemají šanci stát se šéfredaktory, manažery nebo řediteli. A sny by vždy měly být ty nejvyšší.
