Anna Basiková Pozvání do našeho zákulisního podcastu přijala i novinářka a milovnice českého designu Eva Slunečková. Bavily jsme se nejen o velkém úspěchu výstavy Made by Fire, ale i o jejím time managementu, imposter syndromu a neschopnosti odhadnout, kolik práce už je moc.
Eva Slunečková je novinářka na volné noze. Její texty vychází v odborných médiích, ale i v Dolcevitě, Proč Ne nebo na Forbes.cz. Tři roky vedla časopis ELLE Decoration a momentálně se jako konzultantka věnuje různým projektům a samozřejmě taky malému Vavřincovi.
Máš za sebou kurátorování výstavy Made by Fire v Miláně, která představuje tvorbu víc než čtyřiceti českých autorů a autorek z oblasti designu a užitého umění. Jak jsi zvládla tak obrovský projekt, navíc v zahraničí, skloubit s porodem a péčí o miminko?
Já to zpětně vůbec nechápu. Prosinec pro mě byl opravdu jízda na horské dráze, byla jsem v sedmém měsíci a měla už velké břicho. Tempo, které jsme si nastavila, bylo neuvěřitelné. Zpětně jsem na sebe dost pyšná. Což moc nedělám, většinu času spíš trpím imposter syndromem.
Kolik hodin denně jsi musela tehdy pracovat?
V těhotenství jsem pracovala paradoxně mnohem víc než před tím. Jsem docela pracovitý člověk, mám dobře zvládnutý time management, dokážu skloubit spoustu věcí. Ale tohle bylo už i nad moje síly, takže jsem běžně pracovala 12 hodin denně, někdy i víc. Musím říct, že jsem to tehdy trochu přehnala, mám holt špatný odhad. (smích)
Snažíš se s tím nějak pracovat?
Snažím. Mám to třeba i s články, kde jsem se dost posunula. Nejradši bych rešeršovala donekončna, což jsem asi přejala z UMPURUmky, ale snažím se to už tolik nedělat, dávat víc na intuici.
Když se vrátíme zpátky k výstavě, připravovali jste ji dva roky.
Na celém projektu pracovala obrovská spousta lidí. Ale my jako kurátoři jsme na projektu pracovali půl roku, což byl docela fičák. Do poslední chvíle nebylo jasné, v jaké míře budeme moci takovou akci uspořádat. A pokud můžu doporučit, jestli se budete někdy chystat uspořádat podobnou akci, pořiďte si dobrého lobbistu.
Co přesně takový lobbista dělá?
Je to ohromně potřebný člověk, který se zastává vaší věci, propaguje ji a prezentuje u důležitých lidí v tom nejlepším světle. My jsme například chtěli výstavu uspořádat v muzeu Triennale, čemuž jsem do poslední chvíle nevěřila. Je to totiž opravdu prestižní místo. A nešlo ani o peníze, spíš o to, jaký má člověk vliv, koho zná, co a jak chce komunikovat. A právě v tu chvíli přichází na scénu lobbista, který dokáže projekt prosadit. Bez něj bychom v Triennale určitě nebyli.
Překvapilo tě, že to takhle funguje?
Dost. A konkrétně to, že budeme takhle bojovat o místo, jsem nečekala. Kolik to stojí peněz, úsilí…
A kolik to stojí peněz?
Pronájem prostoru nás vyšel na dva miliony korun. Pro srovnání – na tamním výstavišti, kde proudí hodně lidí a jede se tam spíš na byznys, tak tam pronájem za týden vyjde na dvojnásobek.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audioverzi našeho Zákulisního podcastu!
Dozvíte se v něm mimo jiné:
Eva nikdy nebyla oficiálně vedena jako šéfredaktorka Elle Decor, neštvalo ji to někdy? Na jaře vyšlo první číslo, které už dělal někdo jiný. Co na něj říká? Co její time management? Má nějaká pravidla, kolik práce si brát, kdy pracuje a kde? Jako jedna z mála novinářek se umí prodat. Bylo jí to ze začátku nepříjemné? Rozhodovala se dlouho, jestli si udělá vlastní webovky?
Celý podcast si můžete poslechnout jak na Apple Podcast a Spotify, tak na Youtube a bonusovou část podcastu, kde Eva předává cenné rady, najdete na našem Hero Hero.
