Je sebelásky na sociálních sítích už moc, nebo vůbec ne dost?

Zejména Instagram a Tik Tok se přímo hemží profily, které opěvují bodypositivity a sdílí zdravé recepty společně s tipy na cvičení. Často ale mnohem více než sebe-lásku a body-postivity jen baží po nedosažitelné dokonalosti a balancují na hranici obsahu, který by měl být varovně označen pro lidi trpící poruchou příjmu potravy.

Po vlně pro-ana a pro-mia blogů, které před několika lety vládly zejména síti Tumblr, zaplavil sociální sítě další trend – trend opěvující zdravého ducha a tělo. Problémem ale je, že často se za tímto krásným poselstvím skrývá hrozba ještě větší, než byly výše zmíněné blogy hrdě podporující PPP (poruchy příjmu potravy). Proč?

Protože obsah, které tyto zdraví-pozorující profily sdílí je často pro lidi, kteří PPP trpí nebo trpěli spouštěčem. Příspěvky, které pro některé jsou skvělým tipem či ironizující glosou fungují pro jiné jako spouštěč provinilosti a nedokonalosti. Lidé se cítí o to hůř, protože profil přece nenaráží na nezdravé zvyky spojené s PPP, ale jen informuje o tom, jak žít zdravě. Proč se tedy při jeho sledování člověk cítí tak špatně?

Kde je hranice?

Spousta lidí si zdravý vztah k jídlu teprve hledá a každodenní masáž podobnými příspěvky ho vede k nezdravým návykům, které však lze před okolím snadno zamaskovat za nálepku zdravého životního stylu. Problémem je, že tváří značek s podobně hraničním obsahem jsou zpravidla influenceři, jejichž publikum jsou převážně lidé do 25 let.

Schválně kolik vašich oblíbených influencerů ještě není tváří značky Aktin? A ano, příspěvky Aktinu jsou právně, chcete-li, nenapadnutelné, ale z morálního hlediska minimálně vyzývají k zamyšlení. „Chtěla bych být jako kosatka, spálí totiž 20 000 kalorií denně,“ hlásí jeden z příspěvků.

Chápeme, pro zdravého a psychicky stabilního člověka jde o vtip. Mladé slečně, která se topí v PPP a poté, co jí její oblíbení influenceři doporučují burákové máslo v prášku a olivový olej ve spreji, si tuhle vtipnou glosu přečte, to možná už tak vtipné nepřijde.

@mg_czsk

Přesně takový mindset jako je citován na profilu mg_czsk je opět nevinný pro zdravého jedince a zároveň naprostým spouštěčem pro osoby bojující s jakoukoliv formou PPP či dismorfie. „Toto je opravdu otázka interpretace a zasazení do kontextu. V oblasti výživy by pak nemohla byt prezentována téměř žádná myšlenka – vše se dá vyložit v různých směrech a různých intenzitách“ hájí se stránka.

Tak by se ovšem dala obhájit každá poznámka: když člověku trpícímu depresemi poradíte „ať je prostě šťastný“ taky se to dá vyložit různě, vděčný vám za tuhle objevnou poznámku ale bude málokdo.

#thatgirl aesthetic

Zejména máte-li profil na TikToku, nemohla vám uniknout videa s radami jak se stát #thatgirl. Dozvíte se v nich že THAT GIRLS vstávají v 6, minimálně půl hodiny meditují a pak si jdou zaběhat, musí si přece své zelené smoothie náležitě zasloužit. Cvičí minimálně 4x týdně, každý den si stelou postel, vyráží na procházku, praktikují 10 krokovou skincare rutinu, do toho přečtou alespoň jednu knihu týdně a píšou si deník s afirmacemi.

To je samozřejmě super, jen přesně taková videa spoustu z nás nutí cítit se asi nějak takhle, když jediné na co se po ráno zmůžeme je dvojitý espresso, jízdu taxíkem do práce, protože nestíháme, v práci k obědu další espresso a po práci vyrazíme max s holkama na víno předtím, než padneme do peřin, navíc bez večerního journalingu. Přitom základem všeho je balanc a navíc je úplně v pohodě občas strávit celý den u Netflixu.

zdroj

Nikoho článkem nechceme nařknout nebo odsuzovat, jen možná chceme ujistit někoho, kdo také neholduje pozlátku příspěvků na sociálních sítích (a to ať dogmaticky opěvují nemoce či naopak zdravý životní styl), že není sám. Že není sám a že je úplně v pohodě být občas messy, občas that girl, občas dát někomu unfollow a občas si objednat granolu z Aktinu.

Josefína Joštová

Mám ráda lidi plný barevných myšlenek a černý kafe a humor. Učím se španělsky, protože plánuju důchod strávit na prosluněný španělský pláži se sangríou v ruce. Do tý doby toho ale chci ještě hodně stihnout a po cestě se toho ještě spoustu naučit. A alespoň část z toho tady s váma sdílet.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.