Syybila: Práci striptérky dělám s láskou

Co si mimo jiné představíme pod pojmem feminismus? Úctu k ženám, úctu sama k sobě a svému tělu, sílu, soběstačnost a to, že jste nesmlouvavě sama sebou. Tím vším je Syybila. Mnozí jsou ale opačného názoru. Proč? Protože dělá striptérku.

Práce ve strip baru s sebou nese stigma něčeho (s)prostého, něčeho, za co by se ženy měly stydět. Ale opak je pravdou. Je to legitimní práce, která vyžaduje velmi silnou psychiku i tělo. Nahlédněte společně se Syybilou do backstage jednoho z nejznámějších pražských strip barů.

Jaký je tvůj vztah k nahotě?

Nahota je mi velice blízká, nebylo to tak ale vždycky. V pubertě jsem byla lehce oplácaná a ve třídě mi to někdo neustále rád připomínal. Po tom, co jsem úplně opustila od tak toxického kolektivu, našla jsem si konečně cestu sama k sobě a svému tělu. Nerada ale používám výraz sebeláska, jelikož se na něm dnes spousta lidí snaží jen vydělat.

Proč jsi začala se striptýzem?

Chtěla jsem vypadnout z rodného města a osamostatnit se. Jelikož už v té době jsem měla velmi pozitivní vztah k nahotě (a dokonce se nazývala exhibicionistkou), volba byla jasná – zkusit strip bar v Praze.

Jaké bylo první vystoupení?

Určitě pozitivní. Motivaci a odvahu mi dodal zákazník, se kterým jsem chvilku před tím popíjela drink. Na stage jsem tenkrát šla ještě s jednou slečnou a náš kostým byl levný dirndl. Ráda na to doteď vzpomínám!

Jak vypadá tvůj pracovní den?

Do práce chodím většinou tři dny v týdnu, především o víkendu. Vlastně si hodiny před začátkem práce dost užívám a snažím se dostat do co nejlepší nálady. Potom si dám takovou rituální hodinku před zrcadlem, nalíčím se, převléknu a vyrazím.

Musíš dodržovat nějaká pravidla, jako třeba hlídat se v jídle?

Já osobně dochazím pravidelně jen na pedikúru a kosmetiku. V jídle se nijak hlídat nemusím, mám totiž nejlepší posilovnu na světě – mojí práci.

Je nějaký uniformní vzhled striptérky?

Se vzhledem striptérek je to různé, u nás najdete různé slečny. Jak se říká: sto lidí, sto chutí.

Jaké panují mezi kolegyněmi vztahy?

V klubech je vždy obrovská profesní rivalita, když se ale dějí nějaké neduhy, dokážeme se semknout a držet při sobě.

Co je pro tebe na téhle práci nejvíc nepříjemné? A co naopak příjemné?

Jsem v tomhle hodně flexibilní, ale nemám ráda, když zákazník nedodržuje stanovená pravidla, a to nesahat na intimní místa, vlasy a obličej. Jakmile je poruší, zvláště snaží-li se sáhnout mi na intimní místa, bez rozmyslu mu jednu natáhnu, případně z tance rovnou odcházím. A příjemné? Třeba když mi někdo za své peníze chce jen namasírovat nohy!

Jak jste chráněné? Máte v klubu ochranku nebo u sebe nosíš třeba pepřák?

Ochranka je v klubu na každém rohu, ale pořád jsou to taky jen lidé a občas si něčeho nevšimnou. Já jsem jedna z těch oprsklejších, takže je většinou ani nepotřebuju. Moje oblíbená zbraň je moje ruka, ale nepohrdnu ani striptérskou botou s pořádným podpatkem!

Jaké jsou nejčastější mýty o striptérkách?

Asi to, že jsme prostitutky a ještě k tomu úplně vypatlané. To první neřeším, já sama znám pravdu a lidem se to stejně těžko vymlouvá. Druhý příklad vyvracím tak, že s lidmi vedu konverzace na úrovni. Nikoho ale ani přesvědčovat nepotřebuji, takoví lidé mě nešatí, nekrmí a nechci se jimi obklopovat.

Vadí tahle práce tvým partnerům?

Měla jsem i vztah, ve kterém to nebyl problém, ale vím, že jsem si tím u mnoha kluků zavřela dveře. Vnímám to však jako pozitivní věc, stejně bych nechtěla být s člověkem, který odsuzuje lidi na základě zaměstnání.

Kolik si ve strip baru vyděláš?

Dost na to, abych nemusela koukat na cenovky. Přesná částka je čistě na každé z nás. Kolik uděláme lap-danců, tolik budeme mít peněz.

A jak si vyděláváš v době koronavirové, kdy jsou bary zavřené?

Momentálně přežívám díky platformě Onlyfans a dělám takzvané sidequesty, což je třeba prodávání spodního prádla, čůrání na lidi a různé další srandy.

Jaké jsou největší benefity tvojí práce?

Svoboda. Tahle práce se dá dělat všude, ačkoliv já jsem věrná svému klubu Goldfingers. Do práce můžu chodit kdy chci a dovolenou můžu taky mít kdy chci. Náš klub má takový tahák, aby tam holky chodily alespoň 14 dní v měsíci, nikdo je tam k tomu ale nenutí.

Do kdy se chceš striptízem živit?

Někdo říká, že u striptízu je limitem věk, podle mě jde ale spíš o tu psychickou stránku. Ne každý to dělá z lásky a vášně, ale spíš kvůli penězům a volnosti. Na takových holkách je to hodně znát – alkohol, drogy a slzy… Já si v tomhle fandím. Razím heslo, že zdravá duše přebývá ve zdravé mysli a zdravém těle. Pak žádné limity nejsou.

Natálii najdete na Instagramu jako @syybila_, na Only Fans jako @syybil.