Tentokrát společně poodhalíme zákulisí foodstylingu. Že nevíte o co jde? Nevadí. Právě proto jsme vyzpovídaly foodstylistku a fotografku Lenku Foltýnovou, která spolupracovala například se značkami Mercedes-Benz, Bohemia Sekt nebo Dáme jídlo. Co foodstyling obnáší, kolik stojí nebo jak dlouho proces trvá?
Co foodstyling vlastně je?
Foodstyling je profesionální servírování jídla. Pro mě jde i o přístup k samotnému vaření. Musíte už dopředu vědět, jak budete s jídlem pracovat během servírování a v jaké výsledné podobě se pak pokrm objeví na talíři.
Jak jste se k práci foodstylistky dostala?
Byla to trošku náhoda a zároveň velké přání. Poprvé jsem se o profesi foodstylisty dozvěděla ve dvaceti letech v rozhovoru s Tata Bojs (Láďa Bár, kytarista se tím živí) a mě to prostě nadchlo. Později jsem se dostala do agentury, kde Láďa působil. Tam jsem dostala nabídku pracovat ve foodphoto studiu.
Dá se foodstyling naučit? A má nějaká pravidla?
Ano dá. Jde jen o trénink a vzdělávání se. Pravidla samozřejmě jsou. Ale od čeho jsou pravidla v kreativním oboru? Samozřejmě existují různé postupy, které je radno dodržovat. Například blanžírovat zeleninu pro barvu. Místo sádla používat olej – kvůli lesku atp.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Vstávám velmi brzy ráno. Veškeré přichystané „modelky” bezpečně zabalím. Stejně tak veškeré suroviny je potřeba bezpečně naskládat do krabic, aby se nepomačkaly. Vše naložím do auta společně s rekvizitami a fotografickou technikou a foodstylistickým kufrem, kde mám všechny vychytávky pro práci. A můžu vyrazit do ateliéru! Nachystám si scénu (jak světla, tak rekvizity) a dofinalizuju pokrm. Naservíruji a začíná se fotit. V tuto chvíli je na místě i klient, případně i reklamní agentura, která bude s fotografií dál pracovat v kampani. Přítomnost klienta může být stresující, ale je fajn, že si přímo v průběhu procesu můžeme zodpovědět spoustu detailů, které by se v postprocesu třeba nedaly upravit.
Co je na vaší práci nejhorší a co naopak nejlepší?
Nejhorší je asi to nošení věcí sem a tam. (smích) Naopak nejlepší je to, že za sebou vidíte tu práci. Taky to, že můžete být kreativní a inspirovat.
Vy si recepty vytvoříte, připravíte a nafotíte? Dělá to tak většina foodstylistů?
Ne, to je v naší profesi ojedinělé. Většinou jde o tým: food fotograf, foodstylista a dekorstylista. Recepty dostávají hotové od klientů (nejčastěji řešíme recepty na míru konkrétnímu produktu a to se nedá dělat takzvaně od stolu). Ale pak tu máme foodblogery, co si také dělají vše sami. Já žadný blog nemám.
Kolik hodin práce stojí za jedním foodstylingem?
Záleží, pro jaké účely to je. Ale obecně se dá říci, že pokud nepočítám přípravy (testování, nákupy jídla a rekvizit, nebo jejich výroba, vaření den dopředu, …), tak jednu až tři hodiny na porci.
A kolik jeden foodstyling stojí?
Opět záleží zakázku od zakázky. Takto se to nedá vyjádřit. Ale velmi často jsou klienti z kalkulace překvapeni. Nicméně v průběhu práce často slýchám, že už chápou tu cenu.
Jak vypadá váš typický klient?
Nejčastěji jsou moji klienti výrobci potravin nebo kuchyňských spotřebičů. A často také prodejci potravin či restaurace.
Jaký byl nejšílenější požadavek, který klient měl?
Šílený je požadavek na burger vyfocený shora, tak aby byla vidět náplň, ale nesmíte ho otočit a přesto nesmí být vidět tolik bulka.
Jaká je vaše nejvtipnější pracovní příhoda?
Nejvtipnější jsou hodně opožděné reakce klientů například posunutí jednoho lístku rukoly na finálně nastylovaném salátu po třech hodinách od realizace. Samozřejmě v tu dobu byl salát již „v pánu”. Nebo druhý den po focení, zda by se dalo mít ten pokrm vyfocený z druhé strany. Ale jinak je to prý skvělé. To jsou bohužel situace, kdy naplnění požadavku není realné.
Jak se vypořádáváte se stresovými situacemi?
Většinou mi pomáhá jít na chvíli na vzduch, pustit si můj pracovní playlist se svižnou optimistickou muzikou nebo můj playlist na Youtube.
Vzpomenete si na nejvíc inspirativní pracovní setkání?
Inspirativní pro mě je vlastně každá spolupráce. Stejně tak i zkušenosti úplně mimo obor. Setkání s lidmi, kteří se na práci dívají z jiného úhlu. To je vždycky hodně zajímavá zkušenost. Jestli bych měla někoho jmenovat, tak je to Michal Deus z AdHackers. Říkám mu „pane Bože”, je to nekonečná studnice inspirace.
Lenku můžete kontaktovat skrze její webové stránky.