Poslední odhlášení aneb Co se stane s vaším profilem, když zemřete

Víte, co se stane s vaším profilem na sociálních sítích, když zemřete? A chtěli byste, aby byl smazán, nebo aby fungoval jako vzpomínka na váš báječný život? 

Sociální sítě jsou úžasné v tom, že můžeme jejich prostřednictvím dát vědět celému světu, že jsme dokončili školu, jsme zasnoubení, čekáme dítě nebo máme novou práci. Ale jak dáme všem těm lidem vědět, že jsme zemřeli?

Generace, která vyrostla s Facebookem – jednou z prvních významných sociálních sítí, právě dospívá. A ti, kteří si ho jako dospělí založili v jeho počátcích, tedy někdy kolem roku 2009, stárnou. A ke stáří neodmyslitelně patří smrt. A to jak offline, tak online. Pokud totiž zemřete, všechno, co jste kdy sdíleli, v kyberprostoru zůstane navždy. Jedině že byste se rozhodli jinak a posichrovali si svou online smrt ještě zaživa. 

Drsné? Ano. Ale smrt prostě k životu patří a upřímně, kdo z nás dneska nemá profil minimálně na Facebooku nebo Instagramu. Štěstí přeje připraveným, proto byste i o takové nepříjemnosti, jako je vlastní smrt, měli přemýšlet. Zejména pokud chcete mít věci pod kontrolou.

Umíráme online

V poslední době jsme si zvykli o smrti informovat hlavně online, a to přes zprávy, příspěvky, e-maily, statusy nebo storíčka. Se zprávami o něčí smrti se setkáváme stále častěji právě na sociálních sítích. Je to totiž ta nejjednodušší cesta, jak to dát vědět všem lidem, kterým na zemřelém záleželo, nebo třeba jeho fanouškům. 

O smrti na sítích často referují i lidé, kteří již vědí, že brzy zemřou. Ester Lammelová byla třiadvacetiletá dívka, která trpěla závažným onemocněním cystickou fibrózou. Se svými zkušenostmi s nemocí se svěřovala na facebookové stránce a blogu Život na vodítku. „Ester blog zakládala, když čekala na transplantaci plic, což byla vyhrocená situace, kdy nevěděla, jestli se té transplantace dožije,“ popsala těžké chvíle její matka Alexandra pro radio Wave. Poslední příspěvek zveřejnila Ester na Facebooku na jaře před dvěma lety. Napsala v něm: „Mám vás všechny moc ráda, hlavně prosím neplačte”. Ester na facebookovou stránku přispívala čtyři roky, po její smrti ji převzala její matka, která ji společně s přáteli spravuje dodnes. 

A právě díky těmto lidem se možná o smrti více mluví a přestává být takové tabu. Podle odhadu vědců z University of Massachusetts bude v roce 2098 na Facebooku více profilů mrtvých lidí než těch žijících. Je možná opravdu načase začít brát toto téma vážně a na svou vlastní smrt se připravit. 

Nastavení zvěčnění 

Co se s stane s našimi profily po smrti? Má někdo právo se do našeho profilu dostat? Měl by být profil po smrti smazán, nebo by měl fungovat jako pietní místo či vzpomínka?

Pokud jste na Facebooku, podívejte se rychle do nastavení. Facebook má totiž v tomto ohledu již nastavenou strategii. “Rozhodněte se, co se má stát s vaším účtem, až zemřete,” píše. Můžete vybrat pověřenou osobu, která se bude o váš profil starat po vaší smrti. Bude moct spravovat příspěvky uctění památky na profilu – třeba rozhodnout, kdo má možnost přidávat příspěvky a kdo je uvidí, odstraňovat je a odebírat označení. Může požádat o odebrání účtu, reagovat na nové žádosti o přátelství nebo aktualizovat profilovou a úvodní fotku. A abychom nezapomněli, vedle jména zesnulého člověka se na jeho profilu objeví slovo Vzpomínáme.

Pokud svůj účet nebudete chtít po smrti zachovat, můžete místo určení pověřené kontaktní osoby požádat o jeho trvalé odstranění. “To znamená, že když nám někdo oznámí vaše úmrtí, veškeré vaše zprávy, fotky, příspěvky, komentáře, reakce a informace budou trvale a s okamžitou platností z Facebooku odstraněny,” píše se na webu.

Facebook prý ale zatím není schopen analyzovat pravdivost úmrtních oznámení, takže nechat zemřít váš profil může prakticky kdokoli, kdo zná datum vašeho narození. Což je poměrně hodně lidí. 

Radost ze života

Platforma MyWishes zase umožňuje zasílat e-maily vaším jménem po vaší smrti. “Nikdo nemá rád přemýšlení o smrti, je však velmi důležité, abychom všichni plánovali tuto nevyhnutelnost. Díky MyWishes je tento úkol jednoduchý a snadno řešitelný. Jakmile budou vaše přání zdokumentována, můžete se soustředit na radost ze života,” píše se na webu. 

Pokud máte účet na Googlu, i tady si můžete nastavit, co se s ním stane, až zemřete. V historii je totiž možné najít nejen to, co jste vyhledávali, ale také údaje o kreditních kartách, uložené soubory, e-maily nebo jiné důležité informace. „Uvědomujeme si, že mnoho lidí skoná, aniž by zanechali jasné pokyny, jak má být naloženo s jejich online účty. V některých případech můžeme ve spolupráci s nejbližšími rodinnými příslušníky a zástupci účet zesnulé osoby zrušit. Za určitých okolností můžeme poskytnout obsah z účtu zesnulého uživatele. Ve všech těchto případech se snažíme zejména zajistit bezpečnost a soukromí informací uživatelů. Nemůžeme poskytnout hesla ani jiné přihlašovací údaje. Případné rozhodnutí o vyhovění žádosti ohledně zesnulého uživatele bude učiněno pouze po důkladném vyhodnocení,“ stojí v prohlášení Googlu. 

Jestliže tedy zemřete a někdo bude chtít získat k vašemu účtu přístup, musí vaše úmrtí doložit. A v žádném případě se nejedná o přístup ke kompletnímu účtu, ale pouze k vámi zvoleným položkám. Tady je aspoň jistější, že toho nikdo nezneužije a nezkusí vás pohřbít, i když vesele běháte po světě.

Každopádně, pokud tedy nechcete, aby vaše citlivé informace zůstaly v online světě viset navždy, pojistěte si to co nejdřív.