Evoluce polibků: proč se vlastně líbáme?

Líbání je jedna z nejhezčích činností, kterou jsem kdy zažila. Proč to ale lidé dělají? Bylo to tak vždycky? A proč se chceme dotýkat právě na rtech? Kdy jindy se o polibcích dozvědět víc než před svátkem svatého Valentýna.

Ať už se jedná o pusu na tvář od kamaráda nebo její vášnivější podobu s jazykem, většina z nás se shodne na tom, že se jedná o příjemnou záležitost, kterou v našich životech chceme a potřebujeme. Proč se ale vlastně líbáme? Teorií je hned několik.

Polibků nenasytná

Říká se, že líbání je pozůstatkem zvyku, kdy matky krmily své děti stravou, kterou jim nejdříve vlastními zuby předžvýkaly a poté předaly z úst do úst. Když jídlo došlo a matky již neměly co dětem předávat, prostě přitiskly své rty k těm dítěte. Zabralo to. Teorie zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda zase tvrdí, že líbání je v nás vrozené a vychází z instinktu kojení.

Světový rekord za nejdelší polibek činí 58 hodin 35 minut a 58 sekund.

Mnoho psychoanalytiků však doplňuje, že má pusa na puse také svůj biologický důvod, který nám pomáhá odhalit toho nejlepšího partnera. Zde však nezkoumejte techniku líbání vašeho protějšku, ale vůni a pocity, jež vám tyto radovánky přinášejí. Naše sliny totiž obsahují chemické látky, které našemu mozku odhalí spojení výhodné pro naše geny.

92 % z nás si vychutnává líbání poslepu.

Čichám čichám

Má osobně nejoblíbenější teorie vychází z dávné historie, kdy se naši předci začali líbat náhodou, a to při vzájemném očichávání. (Říkám to pořád, čich je to nejzásadnější, a proto nezapomínejte na parfémy! Pozn. autorky) Podle vědců máme na obličeji velké množství pachových žláz, které si lidé očichávali přejížděním po obličeji, aby zjistili, zda si voní. U očichávání to ale nezůstalo, jakmile zavadili o ústa, líbání bylo na světě!

„V určitou chvíli lidé sklouzli, skončili na rtech a pomysleli si, že to je mnohem lepší,“ vysvětluje antropolog Vaughn Bryant z Texaského univerzity, který se zabývá vývojem lidského líbání.

Zhruba 650 milionů lidí, tedy asi 10 % lidstva, se nelíbá.

Dějiny líbání

Zmínka o prvním polibku vůbec je z doby 1000 let před naším letopočtem, kdy byl součástí epické básně Mahábhárata z Indie. ,,Položila ústa na moje ústa a vydala zvuk, který mi způsobil potěšení,“ lze volně přeložit. Do Evropy polibek údajně „přivezl“ Alexandr Veliký a v dobách Julia Caesara se začal formovat ten, který dnes známe pod pojmem francouzský. Básník Bryant o Římanech později řekl, že jsou to líbací šílenci.

S partnerem si během líbání vyměníme až 40 tisíc bakterií, které mohou fungovat i jako prevence proti zubnímu kazu a parodontóze.

Kdy, kde a jak?

Přeneseme-li se do současnosti, mnoho mých přátel stále řeší to drama, kdy se polibek hodí, kdy něco znamená a zda se má dávat na jednu nebo obě tváře. Myslíme si, že tyto věci se generalizovat nedají a vše je na individuálních pocitech obou zúčastněných. Jedno však zůstává jasné, dva lidi, kteří k sobě chovají bližší city, polibek nedokážou odkládat déle než do třetí společné schůzky. Polibky jsou prostě mnohdy silnější než rozum a odolat jim je téměř nemožné. Vždy ale nezapomínejte na svěží dech a pravidlo, že méně je někdy více.

Při líbání spálíte 20 kalorií za minutu, zapojíte při něm totiž až 34 obličejových svalů.

Klára Dedková

Od malička jsem si přála pracovat v módním časopise, ale když se můj sen splnil, zjistila jsem, že chci ještě něco víc – sedět v kavárně a pracovat na něčem vlastním. Miluju všechny ty holčičí věci, jako jsou kabelky, rtěnky nebo podpatky, ale dokážu ocenit také klasickou hudbu, kvalitní filmy, víno, architekturu nebo svíčkovou od babičky. Jsem posedlá parfémy, svíčkami a vším, co voní. Mužů nevyjímaje.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.