Klára Dedková Líbání je jedna z nejhezčích činností, kterou jsem kdy zažila. Proč to ale lidé dělají? Bylo to tak vždycky? A proč se chceme dotýkat právě na rtech? Kdy jindy se o polibcích dozvědět víc než před svátkem svatého Valentýna.
Ať už se jedná o pusu na tvář od kamaráda nebo její vášnivější podobu s jazykem, většina z nás se shodne na tom, že se jedná o příjemnou záležitost, kterou v našich životech chceme a potřebujeme. Proč se ale vlastně líbáme? Teorií je hned několik.
Polibků nenasytná
Říká se, že líbání je pozůstatkem zvyku, kdy matky krmily své děti stravou, kterou jim nejdříve vlastními zuby předžvýkaly a poté předaly z úst do úst. Když jídlo došlo a matky již neměly co dětem předávat, prostě přitiskly své rty k těm dítěte. Zabralo to. Teorie zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda zase tvrdí, že líbání je v nás vrozené a vychází z instinktu kojení.
Světový rekord za nejdelší polibek činí 58 hodin 35 minut a 58 sekund.
Mnoho psychoanalytiků však doplňuje, že má pusa na puse také svůj biologický důvod, který nám pomáhá odhalit toho nejlepšího partnera. Zde však nezkoumejte techniku líbání vašeho protějšku, ale vůni a pocity, jež vám tyto radovánky přinášejí. Naše sliny totiž obsahují chemické látky, které našemu mozku odhalí spojení výhodné pro naše geny.
92 % z nás si vychutnává líbání poslepu.
Čichám čichám
Má osobně nejoblíbenější teorie vychází z dávné historie, kdy se naši předci začali líbat náhodou, a to při vzájemném očichávání. (Říkám to pořád, čich je to nejzásadnější, a proto nezapomínejte na parfémy! Pozn. autorky) Podle vědců máme na obličeji velké množství pachových žláz, které si lidé očichávali přejížděním po obličeji, aby zjistili, zda si voní. U očichávání to ale nezůstalo, jakmile zavadili o ústa, líbání bylo na světě!
„V určitou chvíli lidé sklouzli, skončili na rtech a pomysleli si, že to je mnohem lepší,“ vysvětluje antropolog Vaughn Bryant z Texaského univerzity, který se zabývá vývojem lidského líbání.
Zhruba 650 milionů lidí, tedy asi 10 % lidstva, se nelíbá.
Dějiny líbání
Zmínka o prvním polibku vůbec je z doby 1000 let před naším letopočtem, kdy byl součástí epické básně Mahábhárata z Indie. ,,Položila ústa na moje ústa a vydala zvuk, který mi způsobil potěšení,“ lze volně přeložit. Do Evropy polibek údajně „přivezl“ Alexandr Veliký a v dobách Julia Caesara se začal formovat ten, který dnes známe pod pojmem francouzský. Básník Bryant o Římanech později řekl, že jsou to líbací šílenci.
S partnerem si během líbání vyměníme až 40 tisíc bakterií, které mohou fungovat i jako prevence proti zubnímu kazu a parodontóze.
Kdy, kde a jak?
Přeneseme-li se do současnosti, mnoho mých přátel stále řeší to drama, kdy se polibek hodí, kdy něco znamená a zda se má dávat na jednu nebo obě tváře. Myslíme si, že tyto věci se generalizovat nedají a vše je na individuálních pocitech obou zúčastněných. Jedno však zůstává jasné, dva lidi, kteří k sobě chovají bližší city, polibek nedokážou odkládat déle než do třetí společné schůzky. Polibky jsou prostě mnohdy silnější než rozum a odolat jim je téměř nemožné. Vždy ale nezapomínejte na svěží dech a pravidlo, že méně je někdy více.
Při líbání spálíte 20 kalorií za minutu, zapojíte při něm totiž až 34 obličejových svalů.
