Mé první Tinder rande

Dala jsem to. I přes všechny mé odpory k této aplikaci jsem se odhodlala a vyrazila na své první rande ze seznamky vůbec. Jak to dopadlo?

Ilustrace: Kristina Mariani

Poznámka na začátek: seznamovací aplikaci Tinder jsem si založila primárně kvůli tomuto článku a tímto děkuji všem, kteří se na něm nevědomky podíleli. Snad se nepoznáte.

K tomu založit si a vyzkoušet Tinder, mě přemluvily holky, prý to bude sranda. Haha, jak pro koho. Josi říká, že jsou teď na Tinderu i normální lidi (třeba ONA), což mě trošku uklidňuje. Je fakt, že jsem dlouho nevystoupila ze své komfortní zóny a poznávání nových lidí mě nikdy nepřestane bavit, a tak jsem si řekla, že to hecnu, swajpnu doprava a půjdu do hezké restaurace na jeden drink. S hezkým klukem samozřejmě.

Doprava, nebo doleva?

Seznamku založenou na hodnocení fotek jsem odsuzovala především kvůli povrchnosti, která z ní srší na první pohled. Je to jako obchod s lidským masem, líbí se mi na fotce, přesunu doprava a pojď, můžeme si psát. Tedy pokud mi dáš taky lajk. Nic pro mě. Vždycky se mi víc líbili kluci, kteří měli charisma, smysl pro humor a vyzařovalo z nich něco, co mě zajímalo, nehledě na vzhled. Tak uvidíme.

Zakládám si profil a do popisku píšu, že piju jen pravé šampaňské s vidinou toho, že tím vyselektuji pány, co holdují spíš pivu a fotbalu. Nevyselektovala. Ti mě zvali na bohemku (a ne na tu Prestige kolekci, pozn. red.).

Panák před, pepřák po

Říkejme mu třeba Honza. Honzovi je 28 let, většinou byl ode mě 3 kilometry, psal celkem mile, nenaléhal na to, že neodepisuju a jednoho dne mě pozval na šampaňské do baru Autentista. Nádherné místo s ještě lepším sortimentem. Tím měl prozatím vyhráno a já řekla ano.

Onoho dne jsme se tam měli potkat v osm hodin večer. Byla jsem nervózní tak, že jsem nemohla celý den jíst, a tak jsem pila jen alkohol. Ups. Přece jen je to úplně cizí člověk. Mou polohu mělo nasdíleno asi pět lidí a já vybavena pepřákem v kapse vyrazila v těch nejvyšších botách, které mám, vstříc novým zážitkům.

Už z okna jsem zahlédla, jak u stolu pro dva sedí mladý muž v obleku a s květinou na stole. Až takhle? Na nervozitě mi tento pohled určitě neubral, ale co už, byla jsem na místě a měla chuť na šampaňské.

„Jsem Honza, rád tě poznávám, zde máš květinu,“ řekl na začátek, zatímco číšník přinášel přípitek, který jsem si neobjednala a já v sobě dusila výbuch smíchu. Všechno bylo tak nepřirozené, připravené a komické! Ale budu dáma a podle toho se i chovat. „Snad jsem to podle tvého popisku odhadl dobře,“ dodal a já se zeptala, jaký měl den, třeba se to ještě rozjede.

Monolog a naturální vína

Mou nevinnou otázkou jsem ale odstartovala monolog dlouhý hodinu dvacet. Na druhou stranu jsem věděla vše o kryptoměnách, jeho botách, o tom, co měl včera k večeři, co rád pije jeho bratranec až po to, jak je těžké někoho vyhodit, někoho odmítnout, vyznat se v ústřicích, parkovat v Praze, dělat business, mít dvě hypotéky, rodinu, co naléhá na to, proč nemá přítelkyni, dlouhou pracovní dobu, málo času, a pak… už jsem neposlouchala.

Raději jsem pila naturální víno, na které se tu specializují a které zbožňuji. „Naturální vína nejsou ta pravá, jde jenom o dočasný trend,“ okomentoval je těmito slovy a já měla definitivně jasno, že se vidíme naposledy. #sorrynotsorrynavinominesahej

Pán se vyzná

Honza se mě za celou dobu zeptal jen na dvě věci, které však rozhodně stály za to. „Ta kabelka je Louis Vuitton? Já se v luxusu vyznám,“ vychloubal se, na což jsem odpověděla, že tento monogram s písmeny YSL opravdu není totéž, co LV. Taky se totiž v luxusu trošku vyznám. „Ty už musíš? Takhle rychle ode mě nikdy holka neutekla, haha,“ smál se při pokládání druhé otázky, zatímco já pod stolem volala Uber. Tak už přijeď!

Kytka z Tesca

Na konci jsem poděkovala za pozvání a taky květinu, u které byl odstřižen čárkový kód, abych asi nepoznala, že je z Tesca. To je asi ten luxus. A když jsem čekala na taxi, trval na tom, že mě půjde doprovodit. Nejspíš proto, aby mi mohl v poslední chvíli dát nečekanou pusu na pusu! Tak pevně sevřené rty jsem ještě nikdy neměla. Skoro stejně tak pevně jako pepřák sevřený pěstí v mé kapse. Uff, mám to za sebou. Až dorazím domů, v klidu si vychutnám naturální víno.

P.S. Jelikož v životě dávám druhé šance, rozhodla jsem se Tinder nezatratit na základě jedné nepříliš dobré zkušenosti a šla na rande ještě s někým dalším. A bylo to naprosto skvělý. Takže neztrácejme naději a jděme občas štěstí trošku naproti. Vyplácí se to.